Načítám...
Doprava zdarma nad 699 Kč po Česku.

Nebezpečné známosti

Jindřich Veselý, Pierre-Ambroise-François Choderlos de Laclos, Choderlos de Laclos

Odeon | 1990


Tato kniha nyní není v nabídce. a my Vám dáme vědět, jakmile se opět objeví.

Dostupnost: Vyprodáno
Vazba: Pevná s obálkou
Počet stran: 421
Jazyky: česky
Překladatel: Dagmar Steinová
Edice: 630. svazek ed. Klub čtenářů 1625x
Vydání: 2
ISBN: 80-207-0184-2
Vydáno v: Praha
Náklad: 63 000 ks
Vystaveno: čt 26. srpna 2021 9:38
Číslo položky: 216815

Slavný román Nebezpečné známosti francouzského spisovatele Choderlose de Laclose (1741–1803) už víc než dvě století strhuje čtenáře příběhem rafinovaně předstírané lásky, jež je pouze vypočítavou a krutou hrou. Dva hlavní aktéři, markýza de Merteuil a vikomt de Valmont rozdmýchávají milostné city svých obětí, které ze msty nebo pro zábavu vtahují do svých nemilosrdných hrátek. Kořením příběhu jsou jejich neuvěřitelně vykalkulované spletité strategie, aristokratický cynismus, ale i velmi trefná analýza matoucích citů, které nakonec zničí i oba konspirátory lásky. Jeden z nejčtenějších světových románů stále láká k filmovému zpracování. Po Vadimově adaptaci s Jeanne Moreau a Gérardem Philipem natočil Miloš Forman film Valmont, mírně komediální interpretaci s Annette Bening a Colinem Firthem v hlavních rolích. Snad netřeba dodávat, že se film setkal s obrovským úspěchem.

Komentáře ke knize
Jindřich Veselý

Jindřich Veselý český pedagog, loutkářský badatel, publicista, autor loutkových her. První prezident Mezinárodní loutkářské organizace UNIMA, předseda "Loutkářského soustředění" při Masarykově lidověvýchovném ústavu, ředitel Zátkova státního reálného gymnázia v Českých Budějovicích. Jindřich Veselý vyučoval na Zátkově státním reálném gymnáziu v Českých Budějovicích, kde pak působil v letech 1935–1939 jako ředitel Přispěl zakladatelskou měrou k poznání českého loutkářského umění, organizoval výzkum, výstavy a loutkářská setkání. Spoluzakládal Český svaz přátel loutkového divadla a od roku 1912 pro něj redigoval a vlastním nákladem v Chocni vydával časopis Loutkář, nejstarší loutkářské periodikum na světě, které vychází dodnes. Za přispění Jindřicha Veselého byla v roce 1912 založena sériová výroba loutek pro rodinná loutková divadélka, známá pod názvem Alšovo loutkové divadlo. Výroby se ujal A. Münzberg. Jindřich Veselý často navštěvoval představení lidových, profesionálních i amatérských loutkových divadel. Své poznatky z představení a ze setkání s loutkáři, publikoval často v časopise Loutkář. Usiloval nejen o rozvoj a modernizaci loutkového divadla, předávání zkušeností, ale i zachování národních kulturních tradic v loutkovém divadle. Počátkem 20. století mělo loutkové divadlo v Čechách historii více než 200 let. Svou upřímnou snahou si Prof. Veselý získal důvěru pokračovatelů starých loutkářských rodů, kteří mu dávali k otištění či k opisu staré divadelní hry upravené pro loutková divadla, nejrůznější materiály z historie jejich divadel, fotodokumentaci a návody jak účelně některé věci předvádět na loutkovém scéně. Prof. Veselý si velmi vážil práce lidových loutkářů z povolání. Uznával jejich zásluhy o položení základů loutkového divadla a šíření národní kultury napříč celou zemí. Historii některých loutkářských rodů, jejichž umění obdivoval, otiskl rovněž v časopise Loutkář. Například je v ...

Pierre-Ambroise-François Choderlos de Laclos

Pierre Ambroise Choderlos de Laclos , francouzský důstojník z povolání a plodný spisovatel různých žánrů a témat, proslulý především svým románem v dopisech Nebezpečné známosti . Pierre-Ambroise-François Choderlos de Laclos se narodil jako druhý syn do rodiny právníka a správního úředníka, povýšeného do šlechtického stavu až roku 1750; otec si přál, aby se věnoval vojenské dráze. Zvolil dělostřelectvo, přestože možnosti postupu měl omezené kvůli svému původu, technická povaha tohoto vojska však vyhovovala jeho matematickému nadání. V roce 1760 byl přijat do Královské dělostřelecké školy v La Fère. Roku 1761 byl povýšen na podporučíka, o rok později na poručíka druhé třídy. V touze po výbojích a slávě se dal přidělit ke koloniální brigádě, posádkou v La Rochelle. Pařížský mír však ukončil sedmiletou válku a mladý poručík musel krotit svoji ctižádost ve všednosti posádkového života u 7. dělostřeleckého pluku roku 1763 v Toul, kde se stal svobodným zednářem v lóži L'Union, a poté ve Štrasburku , Grenoblu a v Besançonu . Toho roku byl přijat do pařížské zednářské lóže Jindřicha IV. a stal se tam Ctihodným mistrem. O rok později pronesl ve Velkém Orientu Francie řeč, v níž navrhl přijímat i ženy. Roku 1771 byl po výsluze let povýšen na kapitána, a tím měl zůstat sedmnáct let, skoro až do revoluce. Tento chladný a logický dělostřelec jemných způsobů se mezi drsnými vojáky nudil. Aby se zaměstnal, studoval literaturu a začal psát. První veršovaná dílka otiskl v Almanachu múz. Inspirován románem Marie-Jeanne Riccoboniové , napsal komickou operu Ernestine, k níž složil hudbu rytíř de Saint-Georges. Dílo, provedené pouze 19. července 1777 před královnou Marií Antoinettou, zcela propadlo. Téhož roku byl pověřen založením nové dělostřelecké školy ve Valence, kam byl později přijat mj. mladý Napoléon Bonaparte. Po návratu do Besançonu násled...

Choderlos de Laclos

Pierre Ambroise Choderlos de Laclos , francouzský důstojník z povolání a plodný spisovatel různých žánrů a témat, proslulý především svým románem v dopisech Nebezpečné známosti . Pierre-Ambroise-François Choderlos de Laclos se narodil jako druhý syn do rodiny právníka a správního úředníka, povýšeného do šlechtického stavu až roku 1750; otec si přál, aby se věnoval vojenské dráze. Zvolil dělostřelectvo, přestože možnosti postupu měl omezené kvůli svému původu, technická povaha tohoto vojska však vyhovovala jeho matematickému nadání. V roce 1760 byl přijat do Královské dělostřelecké školy v La Fère. Roku 1761 byl povýšen na podporučíka, o rok později na poručíka druhé třídy. V touze po výbojích a slávě se dal přidělit ke koloniální brigádě, posádkou v La Rochelle. Pařížský mír však ukončil sedmiletou válku a mladý poručík musel krotit svoji ctižádost ve všednosti posádkového života u 7. dělostřeleckého pluku roku 1763 v Toul, kde se stal svobodným zednářem v lóži L'Union, a poté ve Štrasburku , Grenoblu a v Besançonu . Toho roku byl přijat do pařížské zednářské lóže Jindřicha IV. a stal se tam Ctihodným mistrem. O rok později pronesl ve Velkém Orientu Francie řeč, v níž navrhl přijímat i ženy. Roku 1771 byl po výsluze let povýšen na kapitána, a tím měl zůstat sedmnáct let, skoro až do revoluce. Tento chladný a logický dělostřelec jemných způsobů se mezi drsnými vojáky nudil. Aby se zaměstnal, studoval literaturu a začal psát. První veršovaná dílka otiskl v Almanachu múz. Inspirován románem Marie-Jeanne Riccoboniové , napsal komickou operu Ernestine, k níž složil hudbu rytíř de Saint-Georges. Dílo, provedené pouze 19. července 1777 před královnou Marií Antoinettou, zcela propadlo. Téhož roku byl pověřen založením nové dělostřelecké školy ve Valence, kam byl později přijat mj. mladý Napoléon Bonaparte. Po návratu do Besançonu násled...

Dopravu hradíme my

Objednávkám nad 699 Kč

Tituly, které jinde nenajdete

Sběratelské kusy i knižní novinky

Balíme ekologicky

A s radostí

Vykupujeme knihy

Za hotové a s vlastním odvozem

Adoptujte knihu jen za 29 Kč.

Nemůžete si vybrat? Zvolte si žánr a my vybereme za vás.

Zjistit více