Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 207 |
Jazyky: | česky |
Vydání: | Vyd. 3, V Pasece 1 |
ISBN: | 80-7185-668-1 (váz.) |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | so 11. června 2022 10:40 |
Číslo položky: | 347820 |
V osmačce Kláře se objeví schopnost hádat budoucí děje. Nejprve ji používá pro předpovědi příkladů pro písemku z matematiky, ale následné vyšetřování ředitele vyvolá pozornost městečka a celého stranického aparátu - jasnovidnost není v souladu s ideologií strany, takže vůdcové jsou zmateni, zdali věřit straně nebo na zázraky.
Vše vrcholí předpovědí povodně a zemětřesení (což je sice jen vytopení výboru strany a výbuch plynu ve škole). Klára je políbena svým zamilovaným spolužákem, čímš svou schopnost ztrácí.
Kniha je humorně napsaná, prokládaná autorovými obecnějšími historickými myšlenkami. Ideologická tupost strany je konfrontována s přirozeným lidským světem. Ironický, ale optimistický pohled neztrácí kniha ani na konci, kdy autor poznamenává, že po invazi vojsk v srpnu 1968 si Klára bere sovětského vojína, s nímž je těhotná.
Pavel Kohout je český a rakouský básník, prozaik, dramatik a později významný spisovatel samizdatu v exilu. Zpočátku užíval své vlastní šifry GAL a veron. Svou uměleckou dráhu zahájil jako komunista a jeden z představitelů tzv. budovatelské poezie, později prošel osobnostním vývojem/přerodem od bezvýhradné podpory stalinismu přes postupné vystřízlivění, účast na pražském jaru a nucený odchod do exilu v 70. letech až k demokratickému antikomunismu. Jeho první ženou byla herečka Alena Vránová, se kterou se na vlastní přání oženil v den Stalinových narozenin. Z druhého manželství s Annou, asistentkou režie, má tři děti, mezi nimi spisovatelku Terezu Boučkovou a výtvarníka Ondřeje. Jeho třetí manželkou je scenáristka, spoluautorka jeho scénářů, spisovatelka Jelena Mašínová. Narodil se v Praze, kde také roku 1947 maturoval na reálném gymnáziu. V té době byl přesvědčeným komunistou. Byl členem ÚV ČSM a členem ústředního výboru Svazu čs. spisovatelů . Patřil k tzv. kulturnímu kádru komunistické strany, z čehož pro něj plynul rychlý kariérní vzestup. Na konci 40. let spoluzaložil a do roku 1952 vedl Soubor Julia Fučíka. Po maturitě pracoval v mládežnické redakci Čs. rozhlasu mimo jiné s Karlem Kynclem. Jako jedenadvacetiletý nastoupil na místo kulturního atašé v Moskvě . Pak byl šéfredaktorem satirického časopisu Dikobraz . V roce 1952 dokončil studium estetiky a divadelní vědy na Universitě Karlově. Krátce poté začal literárně tvořit . Dosud napsal asi 45 divadelních her – aktovek a adaptací. Během vojenské služby byl vedoucím redaktorem kulturní rubriky časopisu Čs. voják a členem Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého. V roce 1956 byl několik měsíců reportérem a komentátorem vnitropolitické redakce Československé ...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem