Karel Löbl
Naděje a omyly : vzpomínky na onu dobu

2012 | Nakladatelství Academia

Karel Löbl se narodil 21. 9. 1925 v Praze, v rodině strojního inženýra. Po druhé světové válce navázal na povolání svého otce a v padesátých a šedesátých letech pracoval ve Státním výzkumném ústavu materiálu. Jeho profesní dráha však nebyla jen drahou technického odborníka, nýbrž i aktivního politika. Kniha jeho vzpomí…nek Naděje a omyly začíná poutavým líčením autorova dětství a mládí, strávených na Vinohradech a Zahradním Městě v ovzduší první republiky a protektorátu, záhy však přechází k nadějeplným a dynamickým poválečným létům. Autor zachycuje své aktivity v rámci národně socialistické mládeže, její potýkání se s komunistickými rivaly, tajnou poúnorovou návštěvu prezidenta Beneše i svůj vztah k Emanuelu Šlechtovi, kterého poznal nejen jako předsedu Československé strany socialistické, ale také jako rodinného přítele a svého pedagoga. V druhé polovině knihy pak popisuje své dvacetileté působení v české normalizační vládě, včetně listopadového, či přesněji prosincového předání moci. Jeho paměti čtenáře zaujmou jak svým skrytě ironickým stylem, tak hlediskem, z něhož je v nich na období vedoucí úlohy KSČ nahlíženo. Sám autor tuto pozici nazval mezaninem moci. Karel Löbl se narodil 21. 9. 1925 v Praze, v rodině strojního inženýra. Po druhé světové válce navázal na povolání svého otce a v padesátých a šedesátých letech pracoval ve Státním výzkumném ústavu ma…teriálu. Jeho profesní dráha však nebyla jen drahou technického odborníka, nýbrž i aktivního politika. Kniha jeho vzpomínek Naděje a omyly začíná poutavým líčením autorova dětství a mládí, strávených na Vinohradech a Zahradním Městě v ovzduší první republiky a protektorátu, záhy však přechází k nadějeplným a dynamickým poválečným létům. Autor zachycuje své aktivity v rámci národně socialistické mládeže, její potýkání se s komunistickými rivaly, tajnou poúnorovou návštěvu prezidenta Beneše i svůj vztah k Emanuelu Šlechtovi, kterého poznal nejen jako předsedu Československé strany socialistické, ale také jako rodinného přítele a svého pedagoga. V druhé polovině knihy pak popisuje své dvacetileté působení v české normalizační vládě, včetně listopadového, či přesněji prosincového předání moci. Jeho paměti čtenáře zaujmou jak svým skrytě ironickým stylem, tak hlediskem, z něhož je v nich na období vedoucí úlohy KSČ nahlíženo. Sám autor tuto pozici nazval mezaninem moci.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Dobrý

vpisky fixou na prvním listu

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, vpisky fixou na prvním listu
Vazba:	pevná
Počet stran:	748
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020021043
ISBN:	9788020021045
Edice:	53. svazek ed. 53. svazek ed. Paměť
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 11. 2025 11:37
Číslo položky:	1474379

O autorovi

Karel Löbl

Karel Löbl byl český a československý vědec, politik Československé strany socialistické, poslanec České národní rady a Sněmovny národů a Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace, dlouholetý ministr vlád České socialistické republiky. K roku 1969 se uváděl jako výzkumný pracovník, bytem Praha. Absolvoval ČVUT. Do roku 1968 pracoval v oboru výzkumu kovových materiálů a technologie , později jako vedoucí pracovník Státního výzkumného ústavu materiálu a technologie v Praze. V roce 1968 byl jmenován náměstkem ministra techniky. Byl místopředsedou Ústředního výboru Československé strany socialistické. Po druhé světové válce se angažoval v národně socialistické straně, respektive v její mládežnické organizaci. Byl přítelem a spojencem Oty Hory, který ale po únorovém převratu v roce 1948 emigroval, zatímco Löbl setrval v Československu a zůstal členem strany i poté, co se proměnila na satelit komunistického režimu. Během pražského jara v roce 1968 navazoval jako vedoucí funkcionář ČSS kontakty s předúnorovými členy národních socialistů s cílem pomoci jejich rehabilitaci a zapojit je do politické činnosti strany. Po provedení federalizace Československa usedl v lednu 1969 do Sněmovny národů Federálního shromáždění. Nominovala ho Česká národní rada, v níž rovněž zasedal. Mandát ve federálním parlamentu obhájil ve volbách roku 1971 , kdy ale přešel do Sněmovny lidu. Do ní pak byl opětovně zvolen ve volbách roku 1976 , volbách roku 1981 a volbách roku 1986. Ve funkci poslance FS zažil sametovou revoluci a i po ní si udržel svůj mandát, netýkal se ho tedy proces kooptace nových poslanců. Zastával i vládní posty. V letech 1969–1976 byl ministrem výstavby a techniky České socialistické republiky ve vládě Stanislava Rázla, vládě Josefa Kempného a Josefa Korčáka, druhé vládě Josefa Korčáka...

Více od autora