Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Brožovaná |
Počet stran: | 100 |
Jazyky: | česky |
Vydání: | 2., rozš. vyd |
ISBN: | 978-80-86953-77-9 (brož.) |
Vydáno v: | Brno |
Vystaveno: | po 7. června 2021 15:29 |
Číslo položky: | 192067 |
Podtitul: Život a holocaust.
Dlouhé mlčení Eriky Bezdíčkové, která jako dívenka přišla v nacistických koncentrácích o většinu rodiny, touto knihou končí. Její autorka se rozhodla promluvit nejen k evropským studentům, kterým dodnes při svých četných přednáškách vypráví o hrůzách totalitních režimů, jimiž sama prošla. Své vzpomínky sepsala do knihy, kterou právě držíte v rukou. Nebylo to pro ni lehké, strašlivé zážitky zůstaly dodnes velmi živé. A spáchané křivdy nelze nijak napravit.
2. rozšířené vydání
Erika Bezdíčková . Narodila se v Žilině do židovské rodiny Arnolda a Alice Kellermannových jako mladší dcera svého otce a jediná dcera matky, se kterou se ovdovělý otec oženil po smrti své první ženy. Zažívala krásné dětství s milovanou maminkou a otcem. Po rozpadu Československa v roce 1939 vznikl samostatný Slovenský stát, který se stal spojencem Třetí říše a kde byly brzy zavedeny protižidovské rasové zákony. V r. 1944 byla rodina v rámci rasových zákonů odsunuta do Osvětimi, kde zahynuli oba rodiče i většina širší rodiny. Po přesunech do dalších pracovních táborů v Německu utekla mladá dívka z pochodu smrti a po válce se mnoho měsíců bezprizorná toulala Evropou. Nakonec se jako šestnáctiletá vdala a měla dvě děti. Po rozvodu musela dlouhá léta bojovat o svého prvního syna, kterého jí manžel, dobře postavený komunista, odebral. V 50. letech byla pronásledována pro svůj židovský původ, po srpnu 1968 kvůli odsouzení sovětské okupace. V 50. letech jako osamělá matka pracovala v Československém rozhlase v Praze. Po druhém sňatku odešla do Loun, kde působila jako redaktorka okresního vysílání rozhlasu po drátě. Narodilo se jí třetí dítě, ale také toto manželství skončilo rozvodem. Začátkem 60. let přišla do Brna, kde se v podniku Brněnské výstavy a veletrhy stala cizojazyčnou korespondentkou, pak redaktorkou a nakonec zde vedla tiskové středisko pro zahraniční novináře. Na počátku normalizace musela z BVV odejít. Po dlouhých peripetiích našla místo v Technických novinách v Bratislavě, kde jako redaktorka psala o vědě a technice z Čech a Moravy až do roku 1989. Zároveň různě překládala, dosud příležitostně simultánně tlumočí z němčiny a maďarštiny. V roce 1973se znovu provdala a žila v Brně.
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem