Ačkoliv se počátek módní fotografie datuje do konce devatenáctého století, nelze o skutečné fotografii hovořit dříve než okolo roku 1920, kdy časopisy jako Vogue a Vanity Fair překonaly stadium jednoduché grafické ilustrace a začaly najímat fotografy pro portréty a módní fotografie na své tehdy černobílé a ne příliš kvalitní stránky. Zajímavé při pohledu na zažloutlé stránky těchto časopisů je, že imperativem komerční kvality obrázku zůstává krása a elegance – ačkoliv se estetika časem mění.Na začátku dvacátého prvního století všechen pokrok v materiálech, tisku a postprodukci, Internetu a především digitální technice práci s módní a reklamní fotografií hluboce proměnily. Tato evoluce a revoluce, která začala s uvedením Photoshopu v devadesátých letech, stále pokračuje, analogový proces si přesto stále udržuje svůj vliv na komerční a redakční postupy. Většina fotografů, kteří jsou v této knize uvedeni, stále pracuje s Polaroidem a filmem a většina ukázek pochází z filmového materiálu.Pod jménem si představujeme fotografa, ale módní a reklamní fotografie představuje spolupráci mezi designéry, výtvarníky, stylisty, modelkami, tiskaři a retušéry. Sehraný tým je pro úspěch snímku stejně důležitý jako správný fotoaparát, objektiv, osvětlení a expozice.Móda a reklama představují kroniku doby, ve které vznikaly.Módní fotografie je z valné části přechodná – doslova sezonní. Přesto lze pochopitelně určit charakteristiky, přístupy, vlivy a inovace i u těch fotografů, jejichž kariéra začala pouze před několika lety. Z rozhovorů s každým z nich vycházejí úvahy o jednotlivých hlavních tématech, jako je například práce s přirozeným světlem, práce ve studiu nebo digitální fotografie. Na druhou stranu by nikdo z nich nebyl spokojen s takovým omezením nebo definováním jejich fotografické praxe.