Marii Pujmanové, je věc boje za mír nejniternější i nejobecnější záležitostí. Autorka pochopila, že jako žena a básnířka musí včas, dokud není pozdě, každým svým slovem burcovat srdce a vědomí lidí, aby v sobě a ve svém díle vytvářeli mocný obranný val míru. Proto i v této sbírce svých nejnovějších básní, z nichž některé, otištěny na stránkách denního tisku, zapůsobily na čtenáře svou jasnou a jímavou mluvou, vzrušeně sleduje vše, co probíhá v současných vteřinách dějin světa, naslouchá především tichému dechu nevinných, nic netušících dětí a úzkostným srdcím žen, které se nesmějí znovu stát oběťmi nové strašlivé války. Proto si Pujmanová všímá nejen rodné země, ale věnuje své zpěvy mírumilovnému lidu ostatních zemí, kde probíhá boj proti domácím utlačovatelům a proti imperialistické dolarové nebo ozbrojené agresi. Čína, Řecko, Italie, Francie — to jsou prosté názvy nejvroucnějších básní sbírky. A také ve všech dalších, zejména v básních Domy, Válko, jsi nemoderní, Mírové variace a j. posílá Marie Pujmanová proti štvavým nenávistným útokům kapitalistického světa hejna bílých holubiček svých něžných a přitom bojovných veršů.
...
Marie Pujmanová, výtečně slyšící, hmatající, chutnající, cítící a vidící umělec. A dostalo se nám citlivých důkazu, Že básnířka Pujmanová se dovede vposlouchat i do běd, nadějí a odboje všech národů, které dosud strádají národnostní a sociální nesvobodou, jež tak znetvořuje člověka, lidství, a tu letorosty jejího díla, jehož poutavost nám byla vždy drahá jako projev bohatosti české duše a povahy, přerůstám najednou hraniční kameny svého dosavadního rozčeření, zacíleni a stávají se — vždyť Pujmanová vnímá útlak Západu jako svou vlastní hanu — mezinárodním hlasem, nejvroucněji modulovaným. Historický proces dneška našel v ní básnířku všech nepokorných, všech bouřících se vůči pokrytectví, za nímž je lež, odporná lež a nespravedlivé závaží zlata. Chtělo by se ti myslet na mnoho krásných a vzrušujících dojmů, když čteš Pujmanovou. Chtělo by se ti myslet na velmi složité, a přece zjevné tajemství českých achátů. A ostýcháš se jí říci, v obavě, abys nebyl lacině důvtipný: pravnučko Boženy Němcové, nejmoderněji vychovaná ve velkoměstě; Barunko, která náruživě miluješ Lenina, Stalina, Gottwalda! Marie Pujmanová: sličná podobizna bojovně odhodlané mírové holubice.

Karel Konrád