Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 329, [3] |
Jazyky: | česky |
Ilustrátor: | Pavel Wild, Josef Klepešta |
Překladatel: | Jana Strnadová |
Edice: | 24. svazek ed. Kolumbus 320x |
Vydání: | 1. vyd |
ISBN: | 23-140-64 |
Vydáno v: | Praha |
Náklad: | 14 000 ks |
Poznámka: | obálka Miloslav Novotný |
Vystaveno: | út 21. září 2021 10:42 |
Číslo položky: | 223338 |
Známý ruský astrofyzik si klade otázky týkající se nám známého i méně známého vesmíru. Zároveň předpokládá další vývoj využití a poznání kosmu. První a druhá část knihy popularizují jak astronomické problémy (např. vývoj hvězd, vlastnosti galaxií, metagalaxií, supernov a mezihvězdného prostředí), tak podstatu života i jeho vznik a existenci ve vesmíru. Používá přitom pojmy molekulární biologie a kybernetiky. Třetí část se zabývá nejnovějšími výsledky vědy a techniky, které v budoucnu umožní spojení s jinými civilizacemi ve vesmíru.
– Pozn. a vysvětl.: Josef Sadil, Jiří Grygar a Zdeněk Škoda.
Josif Samuilovič Šklovskij byl sovětský astronom a astrofyzik. Je znám díky své práci v teoretické astrofyzice a jiných tématech, jakož i jako autor knihy z roku 1962 o mimozemském životě, jejíž revidovanou a rozšířenou verzi pomohl napsat americký astronom Carl Sagan v roce 1966 jako Intelligent Life in the Universe. V roce 1960 obdržel Leninovu cenu a v roce 1972 Medaili Catheriny Bruceové. Asteroid 2849 Šklovskij a kráter Šklovskij jsou pojmenovány na jeho počest. Od roku 1966 byl korespondenčním členem Sovětské akademie věd. Šklovskij se narodil v Hluchivě, městě v ukrajinské části ruské říše, do chudé ukrajinské židovské rodiny. Po absolvování sedmileté střední školy pracoval jako předák na stavbě Bajkalsko-Amurské magistrály. V roce 1933 začal studovat Fyzikálně-matematickou fakultu Moskevské státní univerzity. Studoval až do roku 1938, kdy začal vyučovat postgraduální kurz v oddělení astrofyziky na Šternbergově astronomickém institutu, kde zůstal pracovat až do konce života. Zemřel v Moskvě ve věku 68 let. Specializoval se na teoretickou astrofyziku a radiovou astronomii, dále na studium slunečních korón, supernov, kosmického záření a jejich původu. V roce 1946 ukázal, že rádiové záření přicházející k nám ze Slunce pochází od ionizované vrstvy jeho koróny. Vyvinul matematické metody pro rozlišení mezi tepelnými a netepelnými rádiovými vlnami v Mléčné dráze. Dále je známý pro svůj návrh, že záření z Krabí mlhoviny je synchrotronovým zářením, ve kterém neobvykle energické elektrony zatáčejí prostřednictvím magnetického pole při rychlosti blízké rychlosti světla. Šklovskij navrhl, že kosmické záření z výbuchu supernovy do vzdálenosti 300 světelných let od Slunce by mohlo být zodpovědné za některá hromadná vymírání života na Zemi. V roce 1959 zkoumal orbitální pohyby Marsova vnitřního satelitu Phobosu. Došel k závěru, že jeho oběžná dráha je v...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem