Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Volné listy v obálce |
Počet stran: | 18 |
Jazyky: | česky |
Ilustrátor: | Bohdan Lacina |
Edice: | Stolístek 2x |
Vydáno v: | Kroměříž |
Vystaveno: | st 7. dubna 2021 12:03 |
Číslo položky: | 168729 |
Podtitul: Studie k bengálskému náboženství a kultuře věnované Haně Preinhaelterové k jejím sedmdesátinám
V rámci indického subkontinentu Bengálsko vždy představovalo osobitou oblast, která se v řadě ohledů lišila od svého okolí. Ve středověku zde vznikla a vzkvétala řada pozoruhodných náboženských tradic (zejména tantrickýcha šaktistických). V moderní době po příchodu Britů se Bengálsko na dlouhou dobu stalo kulturním centrem celé Indie. Tato publikace představuje popularizační formou některé z nejvýznamnějších prvků, jimiž Bengálsko přispělo do náboženské a kulturní pokladnice Indie.
Obsah: Tantrické příběhy o nesmrtelnosti: Literatura bengálských náthů; Role estetiky a emocionality v rámci praxe gaudíjského višnuismu; Tantrický višnuismus v Bengálsku: Sahadžijá a kartábhadžové; Bengálské bohyně mangalových příběhů: Čandí, Manasá, Šítalá a Šašthí; Vítězství bohyně Manasy ve svitkových obrazech bengálských patujů; Vzpurná dítka krvavé matičky Kálí: Vznik a vývoj bengálského neošaktismu; Bohyně Durgá a její podoby v současné Kolkatě; Svámí Vivékánanda a jeho pojetí hinduismu: Indie v dialogu se západním modernismem; Reflexia najstarších upanišád v zbierke statí Rabíndranátha Thákura Dharma; Bengálský oheň lásky: Hinduistický svatební obřad; Vliv angličtiny na bengálštinu; Bengálský film; Santálci zdobení květy ve víru kolového tance: Paradise Lost, aneb příběh o jedné proměně.
Úvodní verše přeložil z bengálštiny Dušan Zbavitel.
32 s. barev. obr. příl.
Emil Smetánka byl český bohemista, profesor češtiny a staré české literatury na Univerzitě Karlově v Praze. Emil Smetánka se narodil 14. října 1875 v rodině evangelického faráře v Horní Krupé. Nejdříve studoval na havlíčkobrodském a poté na kolínském gymnáziu. Po maturitě odešel na tehdejší Karlo-Ferdinandovu univerzitu studovat moderní filologii. Po absolvování učil na reálkách v Praze a Mladé Boleslavi. V roce 1904 se stal docentem, v roce 1915 profesorem. Na Karlově Univerzitě působil jako profesor českého jazyka a starší literatury. Zde pracoval až do roku 1939. Smetánka ve svém díle navázal na činnost svého učitele, profesora Jana Gebauera. Zabýval se staročeskou a novočeskou gramatikou a staročeskou literaturou. Jako hlavní redaktor Pravidel českého pravopisu prosazoval počeštěné psaní cizích slov. Byl také členem hlavní redakce Příručního slovníku jazyka českého. Po vzniku Československé republiky se zasloužil o vytvoření vojenské, poštovní a lékařské terminologie. Pro cizince vydal příručku české mluvnice a konverzace. Redigoval časopis Naše řeč. Po Janu Gebauerovi redigoval Staročeský slovník. S literárněhistorickým komentářem připravil k vydání některá významná díla staročeské literatury jako např. Postilu a Síť víry Pravé od Petra Chelčického a Kšaft umírající matky jednoty bratrské od Jana Amose Komenského. Spolu s Jaroslavem Vlčkem a Václavem Ertlem napsal Stručné dějiny literatury české.
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem