Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 399 |
Jazyky: | česky |
Vydání: | 1 |
ISBN: | 47-024-74 |
Vydáno v: | Brno |
Náklad: | 3 000 ks |
Vystaveno: | út 31. srpna 2021 15:10 |
Číslo položky: | 217884 |
Základ práce tvoří především terénní výzkum lidových staveb v dnešním Jihomoravském, Severomoravském a částečně i Východočeském kraji, doplněný archívním ikonografickým a dalším materiálem. Autor zkoumá postavení lidové architektury na Moravě a ve Slezsku v širších evropských souvislostech a ukazuje její společné znaky i vnitřní diferenciaci. Zvláštní pozornost přitom věnuje architektonické a výtvarné stránce lidových staveb.
Václav Frolec byl český národopisec, folklorista a vysokoškolský pedagog. Mezi jeho hlavní okruhy zájmu patřila materiální lidová kultura, především lidová architektura, lidové zvyky, obyčeje, obřady a slavnosti, vinohradnická kultura, způsob života v karpatské a balkánské oblasti, etnomuzikologie a problémy etnicity. Věnoval se také metodologii a teorii etnografického terénního výzkumu a otázkám definice etnografických fenoménů. Václav Frolec se narodil roku 1934 v Ratíškovicích, kde také vychodil obecnou školu. Poté navštěvoval gymnázium ve Velehradě a Uherském Hradišti . V roce 1953 začal studovat hudební vědu a národopis na Filozofické fakultě brněnské univerzity, od roku 1954 studoval národopis jednooborově. Studia ukončil roku 1958, poté nastoupil do muzea v Hodoníně, kde pracoval dva roky. V roce 1961 se vrátil na Filozofickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně , kde začal vyučovat na katedře etnografie – na tomto pracovišti působil až do konce svého života. V roce 1963 získal titul CSc., o čtyři roky později titul PhDr. V roce 1968 zde také habilitoval, obdržel titul docent slovanské etnografie. V roce 1990 získal titul profesor pro obor evropský národopis, roce 1991 poté ještě titul DrSc. Václav Frolec zemřel náhle v květnu 1992 v době jeho pobytu na universitě v Münsteru. Z jeho vědeckých úspěchů jmenujme mimo nesmírný etnografický přínos například oživení česko-bulharských vědeckých styků či rozšíření obzorů české etnografie na Balkán. Lze mu vděčit také například za udržení podoby festivalu ve Strážnici, v němž byl dlouhé roky předsedou programové rady. I přesto, že chtěl tento post několikrát opustit, na naléhání svých kolegů v této pozici setrval, především proto, že jeho protikandidáti byli z řad komunistických prominentů a chtěli Strážnici politizovat. S odvoláním právě na strážnický festiva...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem