Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 25 |
Jazyky: | slovensky |
Vydání: | 1 |
ISBN: | 70-036-80 |
Vydáno v: | Martin |
Vystaveno: | po 8. června 2020 14:54 |
Číslo položky: | 102315 |
Levoča - Klenotnica umeleckých pamiatok
Karel Plicka, též Karol Plicka , byl český a slovenský etnograf, folklorista, sběratel, hudebník, filmový scenárista, režisér i kameraman, fotograf, pedagog a jeden ze zakladatelů Akademie múzických umění. Pocházel z rodiny zámečníka z Vítova u Slaného, který si ve Vídni založil prosperující dílnu. V roce 1900 se početná rodina přestěhovala do České Třebové. Od roku 1904 Karel Plicka začal fotografovat , v roce 1906 pořídil první soubor snímků z dvoutýdenní vlastivědné cesty. Po studiu učitelského ústavu v Hradci Králové působil jako učitel v Úpici. V roce 1914 poprvé navštívil Slovensko. Válku prožil vzhledem k hudebnímu nadání u vojenské hudby ve Vídni. Roku 1918 se stal učitelem v Novém Městě nad Metují, kde založil a řídil komorní a recitační soubor České filharmonie. Od roku 1923 se věnoval sběru lidových písní a dokumentaci lidové kultury ve službách Matice slovenské. V letech 1924–1928 studoval na univerzitě v Bratislavě národopis a hudební vědy. Původní folkloristické a etnografické dokumenty přerostly v osobité doklady vysoké estetické hodnoty ve směru lyrické stylizace a poetizace obrazu. Část snímků vyšla jako Pohľadnice Národopisného odboru Matice slov v návaznosti na starší projekt Pavola Socháně. Komplexnější typ dokumentace představoval film, kterým se Plicka zabýval od jara 1926. Jeho první filmové poetické dokumenty získal domácí i mezinárodní ocenění v Benátkách). Mistrovským dílem se stal film Zem spieva , během jehož natáčení se připravovala i fotografická vyznání krásám krajiny v kulturně historickém kontextu. Některé filmové a fotografické obrazy z knihy Slovensko jsou tematicky totožné. V letech 1937–1939 působil na filmovém oboru Školy umeleckých remesiel v Bratislavě. Mezi lety 1939–1945 pracoval ve Státním f...
Ivan Chalupecký sa narodil 16. marca 1932 v Spišskej Novej Vsi, väčšiu časť života však prežil v Levoči. Rozhodol sa pre povolanie kňaza a navštevoval malý seminár. Ten však neukončil, pretože ho po nástupe komunistického režimu v roku 1948 zrušili. Neskôr ho ktosi udal, že sa verejne zastal biskupa Jána Vojtaššáka, s ktorým práve prebiehal súdny proces. Pre Ivana Chalupeckého to znamenalo súd a verdikt – šesť týždňov väzenia. Jeho ďalšie cesty už neviedli do školských lavíc – čakala ho manuálna práca v kameňolome, tehelni a v bani. „Vtedy nebolo techniky ako dnes, práca bola náročná. Dva týždne som nemohol jesť polievku, lebo sa mi triasli ruky,“ spomínal Chalupecký v rozhovore pre Katolícke noviny. Dostal sa k miestu v levočskom archíve, hoci ten patril pod ministerstvo vnútra. Tu napokon strávil štyridsať rokov. Študoval tiež externe na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského, absolvoval stáž v Národnom archíve v Paríži. Od roku 1967 skúmal osobnosť Majstra Pavla z Levoče. Skúmaniu dokumentov o jeho živote zasvätil takmer 30 rokov a podstatne prispel k poznaniu života a tvorby tohto umelca. Jeho záujem o umenie sa prejavil aj v publikáciách Chrám svätého Jakuba v Levoči či Katolícke kostoly v Kežmarku. Počas komunistického obdobia však narážal na mnohé prekážky pri svojej práci aj pri publikovaní jej výsledkov. Výsledkom jeho úsilia sú aj monografie o Levoči, Rožňave, Krompachoch či Poprade a tiež zborníky. Podieľal sa na vzniku turistických sprievodcov po mestách a oblastiach východného Slovenska. Takisto publikoval v najstaršom slovenskom samizdatovom časopise Orientácia a pomáhal s jeho vydávaním. Od roku 1990 pôsobil ako vysokoškolský pedagóg. Prednášal cirkevné dejiny na Teologickom inštitúte Rímskokatolíckej cyrilometodskej bohosloveckej fakulty UK v Bratislave so sídlom v Spišskej Kapitule, na Teologickej fakulte v Košiciach a Katolíckej univerzite v Ružomberku....
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem