Publikace M. Miloty s názvem „Létal jsem patnáctku“ je další z prací, přibližující období začátků proudového letectva v Československu. Autor, příslušník 13. poválečného turnusu absolventů Leteckého učiliště podává nezkreslené svědectví o nelehkém období čs. historie vůbec.
Vzpomínková práce M. Miloty je pojata velmi zodpovědně. Popisuje své letecké začátky, období sbírání prvních „dospělých“ pilotních poznatků, pokračuje obdobím předávání nabytých zkušeností mladším, zatímco závěr publikace věnuje nelehkému úseku svého života při nuceném ukončení letecké praxe v posrpnovém období.
Jeho první letecké kroky začaly pěchotním výcvikem v táboře Dolný Kubín během léta 1951. Poté absolvoval elementární výcvik v Olomouci, pokračovací výcvik v Trenčíně, a v Prostějově výcvik plnění úkolů bojového použití. Podrobně si všímá atmosféry daného období, mezilidských vztahů a neopomíjí ani erudovaný popis letových vlastností jednotlivých letounů.
Po slavnostním vyřazení z učiliště poručík M. Milota ještě v roce 1953 zahájil přeškolení na proudovou techniku. Legendární stroj Mig-15 znamenal nevídaný předěl nejen z celoarmádního hlediska. Autor přesně vystihuje problematiku zvládnutí nové, moderní proudové techniky jednotlivcem, řadovým vojenským pilotem. Skokový přechod z „vrtuláků“ na tehdy špičkový „prouďák“ již pozdější generace čs. pilotů nezažily. Létání na typu Mig-15 je v knize věnována pozornost nejširší. Autor se zabývá podrobným popisem plánování leteckého výcviku na stupni letky včetně rozkazu k letové akci, jejímu průběhu i konečnému vyhodnocení. Podává ucelený přehled o každodenním životě vojenského pilota – všestranný výcvik, povinné seskoky padákem, hotovostní službu nebo činnost naváděcích velitelských stanovišť. Samotný letoun Mig-15 je zde detailně rozebrán ze všech stran. Předletová prohlídka, důležité úkony, spouštění, pojíždění a vzlet. Nechybí popis akrobatických prvků včetně pádu a vybírání vývrtky, létání podle přístrojů nebo vždy náročného nočního přistání. Čtenář se seznámí s problematikou shromáždění leteckých skupin a navigačních letů, získá přehled o způsobu provádění letecké orientace i využití pilotážně-navigačních přístrojů.
Letec M. Milota prošel bohatou kariérou, během které pracoval i v zahraničí. Jako letecký instruktor působil roku 1957 v Egyptě, kde se tehdejší ČSR podílela na obnově vzdušných sil, zdecimovaných izraelsko-arabskou válkou z roku 1956. V letecké „kantořině“ pokračoval i po návratu do vlasti u Letky zahraničního výcviku. Jeho rukama prošla řada začínajících letců z Kuby, Sýrie, Iráku, Vietnamu či africké Ugandy. Přežil dvě nouzová přistání, tragickou autohavárii, avšak konec jeho letecké službě přinesly politické změny v ČSSR po roce 1968.
Kniha „Létal jsem patnáctku“ je citlivou autobiografickou reflexí, věnovanou milovanému létání na neméně milovaném letounu typu Mig-15.