Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 212 |
Jazyky: | česky |
Edice: | 1. svazek ed. Erb. Červená řada 16x |
Vydání: | 4 |
Vydáno v: | Praha |
Náklad: | 15 000 ks |
Poznámka: | obálka Jan Kubíček |
Vystaveno: | st 16. srpna 2017 10:53 |
Číslo položky: | 15398 |
Ocitáme se na zámku koncem 19. století, kdy správcem je místní statkář, jenž by si zámek rád koupil. Žije zde i služebnictvo ze staré doby, a rozpory mezi jejich uhlazeností a buranstvím správce vynikají stále na povrch. Jednoho dne se však na zámek dostaví nečekán a nezván hrabě Alexej. Nikdo ho nezná. Snoubí se v něm jak dvořanské způsoby, tak schopnost improvizace a uvolněnosti. Děti si hned získá, ostatní k němu zaujímají většinou negativní postoje. Ale přesto právě on na konci starých šlechtických časů přináší na zámek to nejdůstojnější rozloučení.
Vladislav Vančura byl český spisovatel, dramatik a filmový režisér, původním povoláním lékař. V době druhé světové války se zapojil do protinacistického odboje a roku 1942 byl popraven. Narodil se v Háji ve Slezsku. Matka se jmenovala Marie, narozena 19. září 1863 v Klucích na Čáslavsku, původem z katolické rodiny. Otec evangelík Václav Vojtěch Vančura se v době Vančurova narození živil jakožto úředník cukrovaru v Háji u Opavy. Místo po chvíli opustil a rodina se dlouhá léta stěhovala. Během šesti let Vančurova života rodina žila v Cvrčově u Tovačova, Tovačově, Praze, Močovicích u Čáslavi, Libici nad Cidlinou, Havransku a nakonec v Davli, kde se rodina na celých sedmnáct let usadila. Vančura zde docházel do místní tříletky, později se učil soukromě. Měl starší sestru Marii a tři mladší sestry – Otilii, Františku a Ludmilu. Jeho příbuzný byl Antonín Vančura – Jiří Mahen. Primu a sekundu vystudoval na Malostranském gymnáziu, kde žil bez rodičů, tercii a kvartu v Benešově, kde potkal Karla Nového – celé čtyři roky se o něho a sourozence starala sestra Marie. Ani na jedné škole nebyl spokojen. Měl kázeňské problémy, z nichž jeden vyústil v propadnutí jeho a dalších žáků včetně Karla Nového. Příčinou bylo sympatizování s protirakouskými myšlenkami, tíhnutí k socialismu a Masarykovi. To vyústilo v debatní kroužek, kde se mimo tato témata diskutovalo i o umění a náboženství. Benešovská léta Vančura zobrazil ve svém Pekaři Janu Marhoulovi. Mladý, věčně zamyšlený Jan Josef se zde dostal do křížku se zeměpisářem Brunculíkem a katechetou Kovářem – ve Vančurově Benešově dějepisář Brunclík a katecheta Kolář. Do kvarty se nevrátil a místo toho se stal knihkupeckým příručím ve Vysokém Mýtě, dále se učil fotografem, zkoušel Grafickou unii v Praze a zinkografii Unie na Vyšehradě. Od mládí Vančura tíhnul k malířství a tak studoval na umělecko-průmys...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem