Kocourkovské povídačky : to jest třiatřicet směšných příběhů ze vsí a měst

Radovan Krátký

Severočeské nakladatelství | 1969

Kategorie:

Pohádky a knihy pro mládež 19108x

Knihy pro mládež 12416x

Dostupnost:	Vyprodáno
Vazba:	Pevná
Počet stran:	159
Jazyky:	česky
Ilustrátor:	Zdeněk Kudělka
Edice:	7. svazek ed. Kaňka 9x
Vydání:	1
Vydáno v:	Liberec
Poznámka:	obálka Zdeněk Kudělka
Vystaveno:	so 1. srpna 2020 13:08
Číslo položky:	110327

Popis
Komentáře

"Lidi v Čechách měli šprťouchlata odjakživa rádi a dovedli se na věci dívat zvesela, což je pořád lepší než koukat jak slzavé údolí. Když v minulém věku odtáhli z Čech Prusové, zaznamenala o nich u Litoměřic nějaká hlava, co jídala vtipnou kaši: Zde leží Prus, / Sněd kozy kus, / až mu z toho pukl nácek. / Pohřben byl na te nto plácek. / Holenkové, takový nápis vydá za celé pojednání! V každé zemi měli už od pradávna nějaké město ať už vymyšlené nebo skutečné, jež bylo vzorem pošetilosti a nejapnosti, a v němž žili lidé příkladně praštění. V Čechách měli Kocourkov..." Těmito slovy uvádí autor veselé vyprávění, které se snaží vysvětlit, jak došlo k různým říkačkám, posměškům a písničkám, vážícím se k jednotlivým vesnicím a městům.

Komentáře ke knize

Radovan Krátký 120x

Radovan Krátký byl český spisovatel, dramatik, autor knih pro děti a mládež, překladatel z francouzštiny, latiny, italštiny. Sestavil rovněž několik výborů z latinské starověké a středověké poezie. Narodil se v rodině učitele a spisovatele Jaroslav Krátkého . Maturoval v roce 1941 na reálném gymnáziu v Třeboni. Pracoval jako dělník, herec Pražského dětského divadla Míly Mellanové a úředník sociální péče. V roce 1942 byl totálně nasazen v Linci. Po skončení druhé světové války studoval v letech 1945-1949 češtinu a latinu na Filosofické fakultě University Karlovy. Po skončení studia pracoval jako redaktor. Od roku 1957 byl spisovatelem a překladatelem ve svobodném povolání. Začátkem šedesátých let pracoval jako dramaturg v Divadle Spejbla a Hurvínka. V letech 1951 — 1957 byl redaktorem Dikobrazu, přispíval též do deníků Mladá fronta a Práce, časopisu Roháč a dalších.