Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Brožovaná |
Počet stran: | 192 |
Jazyky: | česky |
Ilustrátor: | Jan Kristofori, Čeněk Pražák, Mario Stretti |
Vydáno v: | Curych |
Poznámka: | obálka Čeněk Pražák |
Vystaveno: | st 16. června 2021 11:32 |
Číslo položky: | 195890 |
Reportáž o soudním procesu, v němž český spisovatel, filolog a přední obrozenský slavista Václav Hanka žaloval r. 1358 redaktora "Tagesbote aus Böhmen" za to, že jej nepřímo označil za falzátora Královédvorského rukopisu.Autor reportáže, který toto soudní klání líčí na širokém pozadí obrozenských snah a označuje je za první tiskový proces v dějinách našeho práva, zůstává nakonec dlužen čtenáři současný postoj vědy k tomuto sporu a k RKZ vůbec.
Jaroslav Seifert byl český básník, spisovatel, novinář a překladatel. Patřil mezi členy hnutí Devětsil, stál na počátku českého uměleckého směru poetismu. Je jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu , kterou získal za „poezii, která svěží smyslovostí a mimořádnou vynalézavostí podává osvobozující obraz lidské nezdolnosti a mnohotvárnosti“. Navzdory komplikovaným vztahům s komunistickou mocí obdržel titul národního umělce. Patřil k prvním signatářům Charty 77. Narodil se do chudých poměrů v dnešní Bořivojově ulici čp. 816/104 na Žižkově, dnes Praha 3, a byl pokřtěn 5. října jako Jaroslav Václav. Na rodném domě je umístěna pamětní deska. Jeho otec, původně úředník, pak nepříliš úspěšný obchodník s obrazy a rámy a později dělník, byl „uvědomělým socialistou“, zatímco matka byla zbožná katolička. Seifert se o tom později vyjádřil: „Tyto protiklady mi také trochu zůstaly – v životě i v poezii.“ Během jeho dětství se rodina několikrát stěhovala po různých, vesměs nuzných, podnájmech v rámci Žižkova. Svá středoškolská studia si Seifert odbýval nejprve na c. k. vyšším gymnáziu na Žižkově v Kubelíkově ulici . Přestože patřil k bystrým žákům, svá studia nedokončil pro mnoho neomluvených hodin, které trávil vesměs touláním se po Praze, účastí na dělnických demonstracích a horlivou četbou. Od roku 1919 mu začínaly vycházet první básně v různých časopisech a novinách, např. pod patronací Josefa Hory v Právu lidu. Jeho první básnická sbírka, Město v slzách, byla vydána v roce 1921. V témže roce dvacetiletý Seifert vstoupil do právě založené Komunistické strany Československa a stal se pravidelným přispěvatelem jejího nově založeného listu Rudé právo, jímž byl až do roku 19...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem