Olga Horáková též Horak je spisovatelka židovského původu narozená v Československu, přeživší holokaust. Od roku 1949 žije v Austrálii. Narodila se v roce 1926 v Bratislavě v tehdejším Československu. Jejími rodiči byli Hugo Rosenberger a Piroska . Dne 21. března 1942 bylo okupačními úřady nařízeno všem bratislavským svobodným Židům narozeným před rokem 1925, aby se hlásili místní vlakové stanici, aby „konečně udělali nějakou práci“. Olinina sestra Judith nastoupila do vlaku se 999 dalšími židovskými teenagery a byla odvezena do Osvětimi, kde byla zavražděna dva týdny před svými 17. narozeninami. Poté, co žili Horákovi rodiče v neustálém strachu z deportace, rozhodli se uprchnout ze Slovenska a odjet do Maďarska. V Maďarsku se jí podařilo ukrývat, ale v roce 1944 byla nacisty deoportována do Osvětimi a později, začátkem ledna 1945, do Bergen-Belsenu. Olga byla nucena absolvovat 370 km dlouhý pochod smrti a následné věznění v několika koncentračních táborech , kde přišla o celou rodinu, zemřely zde její matka, otec, sestra a babičky. Její sestra Judith byla zavražděna v Osvětimi v roce 1942. Její otec byl převezen do Osvětimi v roce 1944 a její matka zemřela den poté, co Britové 15. dubna 1945 osvobodili Belsen. Smrt matky ji zasáhla natolik, že musela být umístěna do táborového lazaretu a následně převezena do městské nemocnice v německém Celle, odkud však byla převezena zpět, protože německé zdravotní sestry nesměly zaopatřovat židovské pacienty. Poslední pomazání od přizvaného katolického kněze z britské armády odmítla, protože „nebyla katolíkem“ a ještě „neumírala“. Následně kněz s rabínem na její žádost zařídil, aby byla převezena zpět do lazaretu v Bergen-Belsenu. Tam zůstala až do vypálení tábora. Poté byla převezena vojenským vlakem do Státní nemocnice v Plzni. Po válce se svým manželem Janem Horákem v roce 1949 emigrovali do Austrálie, kd...