Karel Hynek Mácha byl český básník a prozaik, představitel českého romantismu a zakladatel moderní české poezie. Proslavil se dílem, jemuž dominuje lyrickoepická skladba Máj , jedna z nejvydávanějších českých knih. Narodil se jako Ignác Mácha v pátek 16. listopadu 1810 v Praze, na Újezdě čp. 400/3 v domě U Bílého orla; koncem 19. století byl dům zbourán, dnes na jeho místě stojí dům nový a je na něm umístěna pamětní deska, upozorňující na Máchův rodný dům. Pokřtěn byl v blízkém kostele Panny Marie Vítězné. Jméno Ignác získal po jednom ze svých kmotrů . Máchovým otcem byl Antonín Mácha , mlynářský tovaryš, voják a později majitel krupařského krámku. Máchova matka Marie Anna Kirchnerová pocházela z rodu českých hudebníků. Dva roky po Hynkovi se manželům Máchovým narodil syn Michal . Kvůli finanční krizi nežila rodina na Újezdě dlouho. Několikrát se stěhovala, aby se nakonec, když bylo Máchovi šestnáct let, usadila na Dobytčím trhu v domě U Hrbků . Zde Mácha bydlel se svými rodiči do konce svých studií a odchodu do Litoměřic v září 1836; zde vznikla převážná část jeho literárního díla. Navštěvoval farní školu při kostelu svatého Petra na Poříčí, obsazovanou křížovnickým řádem, poté studoval hlavní školu u piaristů. V letech 1824 až 1830 studoval piaristické gymnázium na dnešních Příkopech. Od podzimu 1830 navštěvoval na pražské univerzitě filozofickou fakultu a mezi roky 1832 a 1836 studoval na téže univerzitě práva. Uměl německy a česky, ve škole se učil latinu; pod vlivem polských událostí a četby polských autorů se Mácha začal učit polsky. V letech 1831 až 1832 navštěvoval přednášky Josefa Jungmanna, jenž povzbuzoval své...

Miloslav Sovadina je historik, archivář, autor mnoha odborných prací, který pracoval v letech 1972–2009 v Okresním archivu v České Lípě. Narodil se v Brně. Po základní škole absolvoval tamní střední všeobecně vzdělávací školu, na níž maturoval v roce 1967. V letech 1967– 1972 vystudoval obor archivnictví na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně. V roce 1972 se přestěhoval do České Lípy, kde získal od 4. července místo v okresním archivu. Krátce poté, v září 1972, nastoupil k základní vojenské službě. Po svém návratu jako odborný archivář prováděl inventarizace fondů finančních úřadů, obcí a zrušených ONV Doksy, Dubá a Jablonné v Podještědí na Českolipsku. V letech 1985–1989 byl v něm zastupujícím ředitelem , i po rezignaci z této funkce v archivu zůstal jako archivář. Podílel se podstatně na úpravě archivních prostor v zámku ve Stvolínkách a později na stěhování okresního archivu do nové budovy, kterou nyní Státní okresní archiv používá. Pro Stvolínky psal kroniku obce. V roce 1988 se rozhodl, že za pomoci spolupracovníků obnoví vydávání sborníku Bezděz. Sestavil jeho první redakční radu a na sedm let se stal jejím předsedou. Měl hlavní zásluhu na vydání prvního obnoveného sborníku, který byl vydán v roce 1990. Funkci hlavního redaktora předal roku 1995, redaktorem zůstal až do roku 2009. V roce 1991 se stal jednatelem Vlastivědného spolku Českolipska. Po spojení spolku s Klubem přátel muzea byl v novém výboru členem výboru. Po roce 1990 se stal členem redakční rady a hlavním redaktorem sborníku Bezděz. Funkci hlavního redaktora předal roku 1995, v roce 2005 rezignoval z funkce jednatele spolku, redaktorem zůstal až do roku 2009. Na sklonku roku 2009 ve svých 60 letech se z České Lípy odstěhoval zpátky do Brna. Region Českolipska dokonale poznal a jako turista celý prochodil. Má zálibu ve fotografování, své fotografie vystavi...

Literární historik Jaromír Wágner vystudoval na filozofické fakultě Masarykovy univerzity filozofii a historii, později dálkově ještě angličtinu. Krátce působil jako odborný asistent pro výuku anglického jazyka na brněnské vojenské akademii a poté byl čtyři roky vedoucím Muzea odboje na brběnském Špilberku. Od roku 1963 do odchodu do důchodu učil na brněnských středních školách. Zabýval se zejména naší literaturou devatenáctého století. Výborně se vyznal i v anglické a americké literatuře a uplatnil se také jako překladatel. Stovky sloupků fejetonů, kurziv, komentářů a recenzí uveřejnil v kulturní rubrice Svobodného slova. Hlavní pozornost věnoval už od studentských let životu a dílu Karla Hynka Máchy. O Máchovi a problémech máchovského bádání napsal mnoho kratších článků, řadu studií a dvě knižní monografie. Trvalý byl i vztah Jaromíra Wágnera k máchovským krajinám - zamiloval si kraj kolem Doks a Kokořína a každoročně se o prázdninách do některé z těchto končin vracel.