Andrej Gjurič, v srbské variantě Gjurić , byl český spisovatel, psycholog a politik, v 90. letech 20. století poslanec České národní rady a Poslanecké sněmovny za Občanské fórum, ODS, pak za Unii svobody. Andrej se narodil do rodiny bosenského Srba Aleksandra Gjuriće , uváděného i jako Alexander Gjurič , a Češky Jiřiny Vackové , pocházející z rodiny doc. MUDr. Bohumila Vacka. Jeho otec získal vládní stipendium v Praze, kde pak vystudoval lékařskou fakultu a posléze na ni i habilitoval. Za nacistické okupace se Aleksandar zapojil do odbojové organizace ÚVOD, načež roku 1942 byl zatčen a 16. 8. 1944 popraven v Drážďanech. V odboji byla aktivní i Andrejova teta Růžena Vacková , od roku 1947 profesorka na Karlově univerzitě v Praze a poté roku 1952 komunistickým režimem odsouzená na 22 let za velezradu. V době komunistického režimu Andrej nemohl řádně studovat vysokou školu, vykonával nejrůznější povolání, například v pomocníka pivovaru nebo knihovníka. V šedesátých letech 20. století mohl dálkově vystudovat filozofickou fakultu a stal se psychologem. Publikoval odborné studie, ale i fejetony a pohádky, v roce 1983 vydal knížku Kam běží modrá liška, za kterou dostal cenu Literárního fondu za nejlepší knihu pro děti. Po sametové revoluci se zapojil do politiky. Ve volbách v roce 1990 byl zvolen za Občanské fórum do České národní rady. Roku 1991 patřil mezi zakládající členy ODS. Mandát obhájil ve volbách v roce 1992, nyní za ODS . Zasedal ve výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 byla ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. V červenci 1995 při parlamentní rozpravě označil poslance republikánské strany Jana Vika za fašistu. V roce 1996 mu soud nařídil, aby se Vikovi omluvil. V roce 19...