Růžena Jesenská byla česká učitelka, básnířka a spisovatelka. Narodila se v měšťanské rodině jako nejstarší z pěti dětí majitele realit a nedostudovaného právníka Jana Bedřicha Jesenského a jeho manželky Anny, rozené Tiché. Rodina odvozovala svůj původ od slavného lékaře a rektora pražské univerzity Jana Jessenia. Růžena měla mladší sestru Marii a tři bratry, z nich Jan vystudoval lékařskou fakultu UK, stal se stomatologem a z manželství s Milenou Hejzlarovou měl dceru Milenu Jesenskou. Rodina bydlela nejprve na Smíchově ve Vltavské ulici čp. 277, když otec dostal práci v cementárně, přestěhovala se za ním do Radotína, a později se vrátili do staré Prahy. Po absolvování obecné a měšťanské školy na Malé Straně Růžena vystudovala čtyřletý Státní ústav učitelek v Praze na Starém Městě. Studium zakončila roku 1882 povinnou dvouletou praxí, na kterou nastoupila v Mladé Boleslavi a roku 1884 završila maturitou. Podle platných předpisů se učitelky nesměly provdat a mít vlastní děti, aby nezanedbávaly žactvo. V roce 1889 Jesenská přestoupila na malostranskou měšťanskou školu u sv. Tomáše v Praze a tam učila až do předčasného důchodu v roce 1907. Bydlela rovněž na Malé Straně, naposledy ve Všehrdově ulici čp. 445/III. Hojně cestovala, v roce 1893 navštívila pobaltské země, v letech 1901–1938 vícekrát Francii, ale také Itálii a Švýcarsko, roku 1911 byla v Rusku. Je pohřbena na Vinohradském hřbitově v Praze. Růžena používala pseudonymy Eva z Hluboké, Milena Důrasová nebo Martin Věžník a časopiseckou šifru -ská. Literární tvorbu začala od poloviny 80. let lyrickou poezií v časopisech pro děti a mládež, pod patronací Jana Nerudy a Josefa Václava Sládka . Pod vlivem symbolismu a dekadence rozšířila svou tematiku o tragické zejména ženské osudy a v obraznosti používala například pojem barevného slyšení (zvony fialov...