Josef Lada byl český malíř, ilustrátor, scénograf a spisovatel. Narodil se hrusickému ševci Josefu Ladovi a jeho manželce Alžbětě, rozené Janovské , jako nejmladší ze čtyř dětí. Měl bratra Františka a sestry Antonii a Marii . Z Hrusic a okolí také čerpal řadu námětů svých obrazů. Jako půlroční chlapec upadl na knejp a poranil si oko. Proto viděl jen na jedno a chybělo mu prostorové vidění, což ovlivnilo jeho výtvarné vyjadřování. V roce 1901 odešel do Prahy, aby se na Královských Vinohradech vyučil malířem pokojů a divadelních dekorací. O rok později vstoupil do učení na knihaře a zlatiče. V kresbě byl samoukem, postupně si vyvinul osobitý styl s typickou silnou linkou a zaoblenými tvary postav. Dne 18. června 1923 se oženil s Hanou Budějickou a narodily se jim dcery Alena a Eva. Alena Ladová byla rovněž ilustrátorka a malířka. O svém otci napsala v roce 1963 knihu Můj táta Josef Lada, které bylo vydáno přes 9000 výtisků, v knize byly také použity ilustrace z jiných Ladových děl. Dcera Eva se narodila 18. prosince 1928, byla nadaná klavíristka a zahynula v 16 letech při leteckém bombardování u Emauzského kláštera 14. února 1945. Působil jako karikaturista, ilustrátor a také jako spisovatel. Byl rovněž autorem výprav, scén a kostýmů k divadelním hrám i operám uváděným Národním divadlem a hlavním výtvarníkem úspěšného českého filmu režiséra Josefa Macha Hrátky s čertem z roku 1956, natočeného podle stejnojmenné pohádkové divadelní hry Jana Drdy. Vytvořil asi 400 volných obrazů a okolo 15 tisíc ilustrací. Jeho ilustrace inspirovaly českého básníka Jaroslava Seiferta k napsání básnické sbírky Chlapec a hvězdy . Sbírka je malebným slovním doprovodem k Ladovým obrázkům. Společně s Čapkem, Nezvalem a Vančurou se stal jedním ze zakladatelů tzv. „moderní pohádky“ v české literatuře a obdržel za svoje dílo roku 1947 t...

Josef Brukner byl český spisovatel, překladatel a filmový scenárista. Roku 1951 maturoval na gymnáziu v Písku, poté studoval dramaturgii na FAMU, kterou absolvoval v roce 1955. Roku 1956 začal pracovat jako dramaturg ve Studiu dokumentárního filmu v Praze, odkud musel odejít v roce 1958. V letech 1959 až 1960 byl redaktorem Albatrosu . Poté působil do roku 1972 jako redaktor nakladatelství Československý spisovatel. Po podepsání petice za osvobození politických vězňů nesměl knižně publikovat, pracoval jako varhaník, kostelník nebo topič. Po sametové revoluci byl v letech 1991 až 1993 šéfredaktorem časopisu Mateřídouška. Jeho bratr Petr Brukner je hercem Divadla Járy Cimrmana. Josef Brukner byl jedním ze spoluautorů tzv. poezie všedního dne, debutoval v časopise Květen. Dále autorem textů k obrázkovým knížkám J. Lady. Kromě vlastní tvorby překládal z polštiny, němčiny a francouzštiny. Zabýval se také ediční činností - výbory z díla F. Šrámka, J. Vrchlického.