Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 203 |
Jazyky: | česky |
Edice: | Knihovna vojáka 111x, 6. svazek ed. Za svobodu lidu 9x |
Vydání: | 1 |
ISBN: | 301-02/61 |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | so 20. března 2021 9:51 |
Číslo položky: | 163602 |
Přehledné populární vylíčení prvního čes. revolučního výbuchu proti feudalismu, k němuž vedly na poč. 15. stol. neustále se zostřující třídní rozpory za všeobecné krize feudalismu. Po rozboru hospodářsko-sociálním kniha objasňuje problémy hnutí a formování široké třídní husitské koalice, která se záhy štěpí ve 3 tábory: feudálně reakční blok, měšťanskou opozici a městskou i venkovskou chudinu. Podle třídního seskupení dělí pak hnutí v období převahy chudiny (1419-21) a převahy měšť. opozice (1421-34) v čele s vojevůdci Žižkou a Prokopem. Měšť. opozici připadl úkol organizátora a vůdce hnutí, zatím co chudina byla jeho hnací silou. Přehledně hodnotí Macek jednotlivé proudy a směry v husit. hnutí, smrt Žižkovu, nápor mezinár. reakce, slavné vítězství husitů, propagaci hnutí v cizině, jednání s koncilem o artikule, zradu domácí reakce, vytvoření panské jednoty a přípravu spiknutí k vyhlazení polních vojsk až po Lipany, skomírání hnutí a konec Roháčův. Posléze se obírá výsledky a významem hnutí, jeho ohlasem doma i v cizině a jeho zobrazením v čes. buržoazní historiografii. (Poctěno státní cenou 1952.)
Josef Macek byl český historik-medievista a československý politik Komunistické strany Československa. Tématem jeho studií bylo nejprve husitské hnutí, později italská renesance a jagellonské období v českých zemích. Působil také jako poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Po únoru 1948 se jako mladý komunista stal předním režimním historikem. V šedesátých letech ve své práci z marxistických pozic ustupoval. Ve volbách roku 1964 byl zvolen za KSČ do Národního shromáždění ČSSR za Jihomoravský kraj. V Národním shromáždění zasedal až do konce volebního období parlamentu v roce 1968. K roku 1968 se profesně zmiňuje coby ředitel Historického ústavu ČSAV z obvodu Brno. XII. sjezd KSČ ho zvolil kandidátem Ústředního výboru KSČ. XIII. sjezd KSČ ho zvolil za člena ÚV KSČ. Na funkci rezignoval v říjnu 1969. Na přelomu let 1967-1968, při jednání ÚV KSČ o odchodu Antonína Novotného z postu prvního tajemníka strany, navrhl Macek úspěšně, aby odcházejícímu Novotnému bylo vysloveno poděkování za jeho dosavadní veřejnou činnost, čímž mu neměla být brána možnost budoucího politického uplatnění. Po federalizaci Československa usedl roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění , kde setrval do prosince 1969, kdy rezignoval na poslaneckou funkci. Jeho kariéra skončila po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Jako historik i jako poslanec Federálního shromáždění se jasně postavil proti okupaci Československa. V roce 1970 byl zbaven všech funkcí, vyloučen z KSČ a Historický ústav, který budoval a vedl, byl reorganizován. Doma nemohl publikovat, proto vydával v zahraničí. Posmrtně vyšlo jeho velké dílo Jagellonský věk v Čechách. Ke konci života se zajímal o Zjevení Panny Marie v Suchém Dole....
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem