Stav: |
Velmi dobrý
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Vazba: | Brožovaná |
Počet stran: | 170 |
Jazyky: | česky |
Vydání: | 2 |
ISBN: | 80-7108-070-5 |
Vydáno v: | Brno |
Poznámka: | obálka Vlasta Baránková |
Vystaveno: | út 4. ledna 2022 16:26 |
Číslo položky: | 262715 |
Povídky z let 1983-1984
Povídky odrážejí bezvýchodnou a depresivní atmosféru, v níž žilo Československo počátkem 80.let.
Většina povídek má hrdiny z řad intelektuálů, spisovatelů nebo herců, kteří z politických důvodů nemohli svobodně tvořit a jejichž existence byla různými způsoby deformována. Povídky jsou trochu absurudním obrazem minulé skutečnosti, kdy jedinou svobodou byla svoboda sexu.
Lenka Procházková je česká prozaička, dcera Jana Procházky, signatářka Charty 77. Její prózy vycházely nejprve v ineditní edici Petlice a v zahraničí . Je autorkou několika románů, sbírek povídek, řady fejetonů a dalších litérárních děl a také aktivní členkou několika organizací sdružujících literáty. Je nositelkou medaile Za zásluhy I. stupně. Vystupuje dlouhodobě aktivně ve veřejném prostoru v Česku, a to včetně několika neúspěšných kandidatur na volené posty. Její veřejné vystupování je spojováno jejími kritiky s českým konzervativním, nacionalistickým a protiimigračním hnutím. Ve svých textech publikovaných převážně v nezávislých médiích se věnuje hlavně kritice současných poměrů v Česku a v Evropské unii. Vystupuje také proti katolické církvi a byla její hlasitou oponentkou v kauzách církevních restitucí a výstavby Mariánského sloupu v Praze. Její otec Jan Procházka byl spisovatel. Má dvě mladší sestry. Její sestra Iva Procházková je rovněž spisovatelka. Má tři děti se dvěma partnery - dvě dcery a syna. Otec zemřel předčasně roku 1971. Atmosféru jeho pohřbu popisuje ve svém fejetonu Děkovačka pro hrobníka. Po otcově smrti jako nejstarší ze tří dcer zdědila psací stroj. Své první fejetony v novinách uveřejňovala pod pseudonymem Lenka Burianová. Současně už jako svobodná matka dokončovala vysokoškolské studium na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a starala se o svou dceru Mariu. Román Růžová dáma nabídla k vydání pod vlastním jménem. V té době však byla již signatářkou Charty 77, a proto kniha nevyšla. Růžová dáma byla poprvé vydána v samizdatové edici Petlice, což mělo pro autorku osudový význam - vznik přátelství se spisovatelem Ludvíkem Vaculíkem. Ten se stal na mnoho let jejím životním partnerem a otcem mladší dcery Cecílie a syna Josefa. Po samizdatovém vydání Růžová dáma vyšla v exilovém nakladatelství Index v Kolíně nad Rýnem a byla oce...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem