Jaroslav Mráz je český trenér házené. Národní házenou začal hrát v Poděbradech, po válce se přestěhoval do Prahy a začal hrát mezinárodní házenou za Bohemians Praha. V roce 1960 převzal 2. ligový tým Slavii Praha. Po roce se probojovali do 1. ligy. Slavie se stala překvapením ligy a na jejich zápasy chodilo až 2500 diváků. Od roku 2001 hraje jeho syn Michal házenou ve Slavii Praha. V roce 1961 se spolu s Laco Šestákem stává trenérem národního družstva, kde v té době hráli Jiří Vícha, Pepík Trojan, Vojta Mareš, Rudla Havlík, Franta Heřman, Venca Duda, proti kterým ještě nedávno hrál. Dostali nesnadný úkol stát se na mistrovství světa v roce 1964 v Praze mistry světa. Co čert nechtěl, se vztahy mezi Duklou a Tatranem přiostřovali a při zápase Tatran Prešov - Dukla Praha a po velkém incidentu na prešovském hřišti, kde rozvášnění fanoušci zmlátili deštníky rozhodčího, kterým byl předseda svazu házené František Boček, musel být trenér Laco Šesták odvolán z pozice trenéra národního družstva. Jaroslav Mráz se stal hlavním trenérem a jeho asistentem se stal trenér Dukly Praha Bedřich Konig. Spolu s "Beďárem", prožívali trenérský křest ohněm na střídačce. Protože naše diplomacie byla slabá, vytvořil se pakt Rumunsko - Švédský. Zápas v semifinále ČSR - Rumunsko pískal švédský rozhodčí Janerstam a proti jeho problematickým rozhodnutím téměř bez přestání bouřila vyprodaná sportovní hala s osmnácti tisíci diváky. Prohráli po boji 15-16. A kdo se utkal ve finále - Rumunsko-Švédsko. Skončili na 3. místě. V roce 1967 se stali ve Švédsku mistry světa, ale u toho už nebyl, v roce 1966 skončil u národního družstva, kdy mu FTVS, na které učil, nepovolila dále trénovat národní družstvo. Po mistrovství ho zastavovala spousta lidí a unisono ho utěšovala - "Nevadí, že jste nevybojovali titul, hlavně, že jste porazili Rusáky..." Po osmileté trenérské činnosti u Slávie a pětileté u národního družstva, v roce 1968 odešel trénova...