Ivan Olbracht
Golet v údolí

1988 | Nakladatelství Československý spisovatel

První dvě povídky Zázrak s Julčou a Událost v mikve - jsou tragikomickými anekdotickými příběhy, hluboce působícími lidskou a sociální tragikou hrdinů. Třetí povídka O smutných očích Hany Karadžičové - je naproti tomu baladickým příběhem o střetnutí nového světa se středověkým, fanatickým světem podkarpat. Židů. 15.11.…1988 Pav. První dvě povídky Zázrak s Julčou a Událost v mikve - jsou tragikomickými anekdotickými příběhy, hluboce působícími lidskou a sociální tragikou hrdinů. Třetí povídka O smutných očích Hany Karadžičové …- je naproti tomu baladickým příběhem o střetnutí nového světa se středověkým, fanatickým světem podkarpat. Židů. 15.11.1988 Pav.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	233
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Josef Jíra
Edice:	Slunovrat. Ilustrovaná řada, Slunovrat. Ilustr. řada
Vydání:	15. vyd. (v Čs. spis. 5. vyd.)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 1. 2024 15:16
Číslo položky:	740079

O autorovi

Ivan Olbracht

Ivan Olbracht, vlastním jménem Kamil Albrecht Zeman , byl český spisovatel-prozaik, publicista, novinář a překladatel německé prózy, národní umělec . Jeho otcem byl advokát a spisovatel Antal Stašek , jenž se vyznačoval velkým sociálním cítěním, které přenášel i do svých knih. Matka pocházela z bohaté židovské rodiny , ale krátce před svatbou se zřekla židovského náboženství a přestoupila ke katolické víře. Mladý Kamil Zeman navštěvoval obecní školu v Semilech, pak studoval na gymnáziu ve Dvoře Králové, maturoval v r. 1900. Již jako gymnazista podepisoval své drobné literární pokusy pseudonymem Ivan Olbracht. Dle jeho vlastního svědectví vznikl tento pseudonym spojením Kamilova biřmovacího jména „Ivan" s jeho druhým křestním jménem „Albrecht", které obměnil na „Olbracht". Po roce 1945 se tento pseudonym stal jeho jménem občanským. Po maturitě studoval v Berlíně a v Praze nejprve práva, ve třetím ročníku přestoupil na filozofickou fakultu pražské univerzity, kde si zvolil obor historie a zeměpis. V roce 1903 byl povolán k jednoroční vojenské službě, kterou vykonával u 94. pěšího pluku v Liberci a v Terezíně. Dosáhl hodnosti kadeta-aspiranta, ale již v r. 1906 byl degradován na vojína kvůli aktivní účasti na sociálnědemokratických politických akcích. I když po skončení vojenské služby opět pokračoval ve studiu, státní zkoušky v úplnosti neabsolvoval a v roce 1909 univerzitních studií zanechal. Věnoval se pak novinářskému povolání, které ho lákalo již od středoškolských dob. Zprvu působil ve Vídni jako redaktor sociálně demokratických Dělnických listů. Zde se seznámil s novinářkou a spisovatelkou Helenou Malířovou, která se později stala jeho dlouholetou družkou. Stal se členem sociálně demokratické strany a od roku 1916 pracoval v redakc...

Více od autora