Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 231, 263, 281 |
Jazyky: | česky |
Ilustrátor: | Orest Dubay |
Překladatel: | Anna Křemenáková |
Edice: | 24. svazek ed. Světový válečný román 63x |
Vydání: | 4 |
Vydáno v: | Praha |
Náklad: | 20 000 ks |
Poznámka: | obálka Jiří Blažek |
Vystaveno: | ne 15. prosince 2019 14:50 |
Číslo položky: | 81079 |
Románová trilogie zobrazuje historicky i společensky nejvýznamnější období novodobých slovenských dějin, přičemž je i hlubokou analýzou generace, která v tomto období dozrávala. První díl je kronikou rozkladu tzv. slovenského státu za druhé světové války, který končí výbuchem SNP. Autor staví do kontrastu slovenskou buržoazii a lid s partyzány a ukazuje vývoj jednotlivců, nalézajících cestu k lidovému hnutí odporu, k svobodě a lidské důstojnosti.
Vladimír Mináč byl slovenský spisovatel-prozaik, esejista, filmový scenárista, publicista, kulturní organizátor a politik Komunistické strany Slovenska. Působil jako poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR, za normalizace předseda Matice slovenské, poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění a Slovenské národní rady. Ve Federálním shromáždění zasedal znovu po sametové revoluci v letech 1990-1992 za slovenské komunisty . Vzdělání získal na gymnáziu v Rimavské Sobotě a v Tisovci, kde také nakonec maturoval. Na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě studoval slovenštinu a němčinu. Zúčastnil se aktivně Slovenského národního povstání, koncem roku 1944 byl zatčen a odvlečen do koncentračního tábora v Mauthausenu a později do Dachau. Po válce byl redaktorem armádního časopisu Bojovník . V roce 1949 se stal tajemníkem slovenské sekce Svazu československých spisovatelů a zároveň byl redaktorem deníku Kultúrny život. V roce 1951 se stal vedoucím scenáristického oddělení Československého státního filmu, později šéfredaktorem časopisu Kultúrny život a od roku 1955 šéfredaktorem Slovenských pohľadov. V letech 1956–1974 se profesionálně věnoval literární tvorbě. Ve volbách roku 1964 byl zvolen za KSS do Národního shromáždění ČSSR za Západoslovenský kraj. V Národním shromáždění zasedal až do konce volebního období parlamentu v roce 1968. V 60. letech se zapojoval do četných dobových diskuzí o postavení Slováků a Slovenska. V roce 1965 například vystupoval v polemice o dědictví slovenského povstání v letech 1848–1849, které Karel Marx a ortodoxní marxistická historiografie hodnotila jako reakční, provídeňské a sabotující liberální maďarskou revoluci. Mináč tento výklad odmítl a postoj maďarských revolucionářů označil za šovinistický. V červnu 1967 se zúčastnil 4. sjezdu Svazu československých spisovatelů, na kterém p...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem