Stav: |
Velmi dobrý
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Vazba: | Brožovaná |
Počet stran: | 119, [3] |
Jazyky: | česky |
Překladatel: | Jiří Elman, Vladimír Farský |
Edice: | Malá řada Soudobé světové prózy 80x |
Vydání: | 1. vyd |
ISBN: | 01-116-68 |
Vydáno v: | Praha |
Náklad: | 6 000 ks |
Poznámka: | obálka Jan Krejčí |
Vystaveno: | st 2. března 2022 19:07 |
Číslo položky: | 289765 |
Dosud nejlepší román nizozemského spisovatele a básníka (nar. 1929), syna básníka Jana Camperta. Zachycuje v něm krizový stav spisovatele středních let, který při práci na scénáři k filmu Gangsterská slečna hledá jednak nové originální pojetí uměleckého ztvárnění svého námětu a jednak i nový přístup ke svému dalšímu životu. Román byl také filmově zpracován.
Remco Wouter Campert je nizozemský básník a spisovatel povídek a románů. Otec, Jan Campert, je autor známé básně De achttien dooden . Matka, herečka Joeki Broedeletová, v Nizozemsku známá především hostováním v pořadu Van Kooten en De Bie. Rodiče se rozešli, když byly Remcovi 3 roky. Bydlel střídavě u jednoho z nich a u babičky a dědečka. V roce 1942 se ho ujala pěstounská rodina, v roce 1943 se přestěhovali do Epe, tam se dozvěděl, že jeho otec ve věku 40 let zahynul v koncentračním táboře Neuengamme. Po válce se s matkou odstěhoval do Amsterdamu a studoval gymnázium na Amsterdamském lyceu. Rozhodl se, že bude spisovatelem a školu nedokončil. V roce 1949 se oženil s Freddy Rutgersovou. Bydleli v Paříži. Když se vrátili do Nizozemska, odstěhovala se Freddy v roce 1954 k Gerritu Kouwenaarovi. Campert se oženil s Fritzi Harmsenovou van Beekovou. Jejich dům v Blaricum se stal místem setkávání spisovatelů a básníků. Annejet van der Zijlová o této vile s Campertovou pomocí vydala v roce 1998 literárně zpracovanou historickou práci Jagtlust. V roce 1957 se pár rozešel a Campert se vrátil do Amsterdamu. Když se mu v roce 1960 narodila první dcera Emanuela, oženil se v roce 1961 s její matkou Lucií van de Bergovou a v roce 1963 se jim narodila druhá dcera Cleo. V roce 1964 se přestěhovali do Antverp, odkud se do Nizozemska vrátil v roce 1966 sám. Seznámil se s majitelkou galerie Deborah Wolfovou, se kterou žil do roku 1980. Pak se jejich cesty rozdělily, ale později se opět sblížili a v roce 1996 uzavřeli sňatek. Poté, co Campert opustil lyceum, živil se několik let psaním reklam a překlady. Na jaře 1950 založil s Rudy Kousbroekem časopis Braak, který sloužil jako platforma pro experimentální básníky. Po vydání sbírky Atonaal v roce 1951 , se začalo zúčastněným básníkům říkat Vijftigers . Vedle Camperta sem patřili také Gerrit Kouwenaar, Jan Elburg nebo Hugo Claus. Ačkoliv sami se za skupinu nepo...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem