Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná |
Počet stran: | 315 - [III] |
Jazyky: | slovensky |
Edice: | 13. svazek ed. Knihy Slovenskej ligy 0x |
Vydání: | Druhé vydanie |
Vydáno v: | V Bratislave |
Vystaveno: | st 10. března 2021 14:09 |
Číslo položky: | 160949 |
V historickom románe Fráter Johanes čtatelia dostávajú do rúk jedno z najobľúbenejších diel známeho trenčianskeho spisovateľa Jozefa Braneckého (1882 - 1962). Má vzrušujúci dej, založený na autentických udalostiach zo 17. storočia, keď Slovensko plienili turecké vojská. V knihe sa dočítame o hrdinskej obrane Trenčína, o osude mesta i krajiny, ale i o intrigách a dobrodružstvách, o láske a vernosti. Dramatický je prerod hlavného hrdinu-poturčenca Kučaka, ktorý sa stretá s krásnou Helenkou. Román je pútavý až do konca a prináša nečakaný záver.
Jozef Branecký, též Jozef Bránecký , byl slovenský a československý politik, meziválečný poslanec Národního shromáždění, předseda Slovenské národní a rolnické strany, později politik Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu, se kterou Slovenská národní a rolnická strana splynula. Už před rokem 1918 byl aktivní v slovenském agrárním hnutí. V rámci tohoto slovenského politického proudu, v kterém převládali intelektuálové, patřil mezi výjimky, tedy osobnosti profesně působící v zemědělství. Na počátku ho politicky ovlivnil Pavel Blaho, rovněž rodák ze Skalice. Vychodil pět tříd národní školy, pak se vzdělával samostudiem. Už v roce 1906 se účastnil veřejných schůzí v rámci kampaně před volbami na Uherský sněm. Byl předsedou místního katolického spolku, založil knihovnu a navazoval kontakty v Čechách a na Moravě. Byl stoupencem česko-slovenské vzájemnosti. V některých pramenech je řazen mezi signatáře Martinské deklarace. Přítomný zde ale nebyl, nicméně zasedání v Martině ho zvolilo do Slovenské národní rady jako reprezentanta rolnictva. Zapojil se do budování Slovenské národní a rolnické strany , respektive její předchůdkyně, organizace Slovenská rolnická jednota. Její první celoslovenské shromáždění se konalo 13. dubna 1919. Předsedou se stal Pavel Blaho. Branecký byl členem výkonného výboru. V této fázi šlo o formální součást celonárodní Slovenské národní strany , ale fakticky již o rodící se samostatnou platformu slovenského agrarismu. Ustavující sjezd Národní republikánské strany rolnické se pak konal 14. září 1919. Branecký zasedl v jejím užším výboru . Před volbami v roce 1920 utvořily SNaRS a SNS koalici a Branecký se stal jejím místopředsedou. Od dubna 1919 byl dodatečně jmenován do československého Revolučního národního shromáždění, které bylo nevoleným parlamentem nového státu. V řádných parlamentních...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem