Otakar Čapek byl osobnost české mystiky, spisovatel, autor několika odborných, dětských a duchovních knih, předseda spolku Psyché, agrární a politický činovník, jenž se stal obětí bolševického monstrprocesu. Narodil 26. března 1893 ve Hvožďanech na Blatensku. Měl o pět let mladšího bratra Arnošta a tři sestry: Růženu, Marii a Helenu. V roce 1920 dosáhl právnického doktorátu a o dva roky později se z něj stal ještě zemědělský inženýr. V roce 1923 vydal odbornou publikaci o chovu domácího vepřového bravu, za kterou získal titul třetí – byl promován na doktora technických věd. V roce 1924 se oženil s Marií Dandovou, s níž měl tři dcery. V roce 1924 Otakar a Arnošt společně se svým otcem zakoupili od hraběte Kolowrata zámek Košátky a k němu náležející panství. Kolem roku 1925 se oba bratři seznámili se spisovatelem Karlem Weinfurterem a roku 1929 se stali zakládajícími členy jeho mystického spolku Psyché. V roce 1933 se Otakar rozvedl. Poté, co byl zcela zadlužený velkostatek Košátky v roce 1938 prodán v dražbě, živil se Otakar jako spisovatel a věnoval se zájmům duchovním a politickým. Karel Weinfurter, který s Otakarem počítal coby se svým nástupcem, jej před svou smrtí požádal, aby se postaral o jeho manželku Boženu a také o spolek Psyché. Po Weinfurterově smrti se oficiálně stal zemědělským dělníkem na hospodářství Boženy v Bučovicích a vzali se brzy po válce roku 1945. Společně pak obnovili spolek Psyché jehož se stal předsedou a jeho manželka se starala o veškerou administrativu. Tyto aktivity ukončily komunistické úřady zákazem činnosti spolku roku 1951. Zemřel po úraze 11. ledna 1967 ve věku 73 let. V roce 1922 se stal členem studentské profašistické organizace, která vydávala časopis Výzva, do něhož přispíval. Stal se členem a později místopředsedou Národního hnutí, které vystoupilo proti úmyslu tehdejšího ministra zahraničí dr. Edvarda Beneše, který se chystal oficiálně uznat existenci RSFSR, pozdě...