Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 524 |
Jazyky: | česky |
Ilustrátor: | Zdeněk Mézl |
Edice: | 3. svazek ed. Výbor z díla Jaroslava Haška 9x, Hašek Jaroslav: Výbor z díla 2x |
Vydání: | 1 |
ISBN: | 22-008-79 |
Vydáno v: | Praha |
Náklad: | 42 000 ks |
Poznámka: | obálka Milan Grygar |
Vystaveno: | st 7. července 2021 11:52 |
Číslo položky: | 203163 |
Parodie, morytáty a banality
Druhý dekameron, příznačně nazvaný Lidožroutská historie, obsahuje satiry a humoresky většinou z doby před první světovou válkou, tedy z dob starého Rakouska-Uherska. Objevuje se v nich Hašek zejména jako satirik a mystifikátor. Právě tato stránka jeho tvorby odhaluje jeo zvláštní vztah k umění i k době.
Na rozdíl od odsavadní satirické tradice, která se zaměřuje na zjevy partikulární a nepodstatné (roztržité profesory, zlé tchýně), je předmětem Haškova zájmu doba jako celek, v celé své institucionální, ideologické a frazeologické podobě. Východiskem není určitý úhel pohledu (plynoucí z filosofického názoru, z kritického nihilismu), ale konkrétní, živá a reální, velmi integrovaná osobnost – Hašek bohém, výsměšný šašek a mystifikátor.
Tento svazek tedy zahrnuje převážně Haškovu politickou satiru a mystifikaci. Jeho jádrem jsou portréty tehdejších politiků a veřejných činitelů z tzv. Galerie Karikatur; dále pak banality a morytáty všedního života. Východiskem zde mohou být dva seriály: Trampoty pana Tenkráta, parodující soubor frazeologie a zvyklostí života rodinného, a dosud nedoceněná Historie dačická, která znázorňuje posun od banality k morytátu v prostředí typicky českého maloměsta.
Jaroslav Hašek byl český spisovatel, publicista a novinář, autor druhé nejpřekládanější knihy české literatury , proslulých Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války. Rod Hašků z otcovy strany byl sedlácký a měl kořeny v jihočeských Mydlovarech. Haškův dědeček z otcovy strany, František Hašek, byl poslancem Českého zemského sněmu a později i tzv. kroměřížského sněmu. Byl rovněž účastníkem bojů na barikádách v Praze v roce 1848. Podle některých pověstí spolupracoval s Michalem Bakuninem během jeho pobytu v Čechách v roce 1849. Rod matky Kateřiny, rozené Jarešové, byl také z jižních Čech, kdy jeho děd Antonín Jareš i praděd Matěj Jareš byli knížecí schwarzenberští baštýři v Krči čp. 32. Jeho otec Josef Hašek, učitel matematiky a náboženský fanatik, předčasně zesnul na intoxikaci alkoholem. Zaháněl jím bolesti způsobené rakovinou. Chudoba pak donutila jeho matku Kateřinu se třemi dětmi stěhovat se více než patnáctkrát. Ve čtyřech letech lékař u malého Jaroslava diagnostikoval srdeční vadu a zakrnělou štítnou žlázu. Kvůli tomu Jaroslav strávil v dětství hodně času na venkově, u dědečka z matčiny strany, na tzv. Ražické baště, a to zejména se svým mladším bratrem Bohuslavem. V dětství na něho Jaroslav žárlil a několikrát se dokonce pokusil mu jako miminku ublížit. Později měli ale mimořádně silný vztah a hodně spolu pěšky cestovali. Bohuslav se upil k smrti rok po Jaroslavově úmrtí. Dětství Haškovo bylo běžné, klukovské, prodchnuté dobrodružstvími s vrstevníky a četbou Karla Maye a Julese Verna. To se však změnilo v Haškových jedenácti letech, kdy se do Lipové ulice, kde tehdy Haškovi bydleli, nastěhoval vysloužilý námořník Němeček. Dospívajícího Haška si obtočil kolem prstu, tahal z něho peníze, které Hašek i kradl doma, a začal ho vodit do hospod, včetně neblaze proslulé Jedové chýše v Apolinářské ulici, kde ho učil pít alkohol...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem