Hodnocení knihy

Dramata

F. X Šalda

Československý spisovatel | 1957

Kategorie:

Beletrie 42190x

Česká literatura 21602x
Umění a architektura 11857x

Divadlo a drama 1991x

Typo Avantgarda 1684x

Štítky:

Dostupnost:	Vyprodáno
Vazba:	Pevná s obálkou
Počet stran:	344, [1]
Jazyky:	česky
Edice:	5. svazek ed. Soubor díla F.X. Šaldy 15x, Soubor díla 1x
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Náklad:	3 000 ks
Vystaveno:	út 15. září 2020 11:17
Číslo položky:	115578

Popis
Komentáře

V pátém svazku spisů jsou otištěny tři Šaldovy původní dramatické práce ("Zástupové", "Dítě", "Tažení proti smrti čili Pán, který nemohl sestárnout") a překlad Hebblovy tragedie "Gyges a jeho prsten". Dramatická báseň "Zastupové" je významná tím, že byla prvním pokusem u nás o kolektivní sociálně revoluční drama. Komedie "Dítě" líčí rozpad buržoasní rodiny a vysmívá se zvrhlé měšťacké morálce. Komedie "Tažení proti smrti" protestuje proti pokrytectví v umění i ve vědě a vyslovuje touhu po dosahování stále vyšších životních cílů.

Komentáře ke knize

F. X Šalda 109x

Pokřtěný Franciscus Aloiysius Šalda se narodil v rodině poštovního oficiála Františka Šaldy a Marie rozené Kleinerové v Liberci. Rodina se s otcovou službou brzy přestěhovala do Čáslavi, kde František absolvoval obecnou školu a roku 1878 odjel do Prahy studovat Akademické gymnázium, bydlel tehdy u svého staršího bratra ve Vlašské ulici na Malé Straně. Po třech letech přestoupil na reálné gymnazium v Žitné ulici v Praze II. Dále studoval práva, ale studium nedokončil. V roce 1906 však obhájil na filosofické fakultě doktorát z umělecko-historické problematiky . Habilitoval se a od roku 1919 působil jako profesor románských literatur na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Vážné nervové onemocnění jej trápilo od 80. let 19. století; stálé bolesti ovlivnily také jeho kritický vztah k lidem a ke skutečnosti. Od roku 1899 mu částečné ochrnutí těla také omezovalo pohyb. Proto žil sám, kromě milostného vztahu k Růženě Svobodové bližší vztahy nenavazoval, zemřel svobodný a bezdětný. Ve své závěti učinil generálním dědicem Jedličkův ústav pro zmrzačené děti. Přál si, aby se jeho vila rozezvučela smíchem a zpěvem drobných obyvatelů.