Stav: |
Dobrý
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Vazba: | Brožovaná |
Počet stran: | 261 |
Jazyky: | česky |
Edice: | Petlice 9x |
Vydání: | 2. |
Vydáno v: | Toronto |
Vystaveno: | út 15. března 2022 8:51 |
Číslo položky: | 295991 |
Vynikající český memoárový román ze 70. let 20. století je svědectvím o době protektorátu a prvních poválečných let v českém maloměstě.
Při vyplňování rubrik osobního dotazníku v normalizačních sedmdesátých letech se autor rozpomíná na řadu událostí, které jako dítě viděl sám, nebo si je domyslel podle vyprávění rodičů. Originální vzpomínky ve vyprávění gradují až k osudné sovětské okupaci Československa v roce 1968. Knížka, která vychází ze stejného životního pocitu jako Škvoreckého Zbabělci, je kromě jiného i působivým dokladem o vztahu syna k matce.
Exilové vydání. Obálku s použitím dobové rytiny navrhla Barbora Munzarová.
Jiří Gruša byl český básník, prozaik, překladatel, literární kritik, diplomat a politik. Od června 1997 do ledna 1998 zastával post ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR ve druhé Klausově vládě . V letech 2003 až 2009 byl prezidentem mezinárodního centra PEN klubu. Pro jednu ze svých knih použil pseudonym Samuel Lewis. Narodil se v Pardubicích. Jeho otec byl technickým úředníkem, který byl po válce nucen se přihlásit do dolu v rámci náboru pracující inteligence. Po absolvování středoškolského studia v Pardubicích byl Gruša, nyní pocházející z dělnické rodiny, přijat na Karlovu univerzitu, aniž by musel vstoupit do komunistické strany. Nejprve studoval český jazyk a historii, po roce přešel na Filozofickou fakultu studovat obory filozofie a historie. Během studia se u něho začal projevovat organizační talent, díky kterému působil na pozici redaktora v různých literárních časopisech. Svou poezii pravidelně zasílal do redakcí pražských novin, kde se jeho básně setkávaly vždy s odmítavou odpovědí redakcí pro intelektuální obsah a neplnění potřebných ideových předpokladů. Vysokou školu ukončil v roce 1962, kdy vyšla jeho básnická sbírka Torna. V tomto roce také nastoupil základní vojenskou službu. Dále se věnoval básnické tvorbě. V roce 1963 byla v pražských novinách zveřejněna část jeho práce, která byla vytržena z kontextu. V této práci byly zmíněna i osoba Fidela Castra. Díky tomu byl pozván do Dobříše, kde se setkal s celou řadou mladých spisovatelů. Zde vznikla myšlenka vzniku časopisu pro mladou literaturu, proto zorganizoval vše potřebné a ještě během jeho vojenské služby vznikl časopis Tvář, s odkazem na Františka Halase, jehož se stal redaktorem. Po měsíci působení v časopise Tvář, se objevil v tisku článek jeho přítele z Pardubic Vladimíra Medka, pojednávající o tom, že není správné, aby nevycházely starší básně bez stalinských ve...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem