Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 201, [3] [16] fot. příl |
Jazyky: | česky |
Ilustrátor: | Vladimír Renčín |
Překladatel: | Ján Králik |
Edice: | 91. svazek ed. Kolumbus 320x |
Vydání: | 1. vyd |
ISBN: | 23-110-80 |
Vydáno v: | Praha |
Náklad: | 24 000 ks |
Poznámka: | obálka Miloslav Novotný |
Vystaveno: | st 2. listopadu 2022 10:53 |
Číslo položky: | 430210 |
Pomocí fiktivních dialogů a dopisů známých osobností historie matematiky podává autor výklad o podstatě matematiky. Nenásilnou a atraktivní formou informuje čtenáře o základních otázkách matematiky, které ji provázejí již od počátku. Dialog Sokrata s Hippokratem se snaží o definici, co vlastně matematika je, a čím se zabývá. Dialog Archiméda s králem Hierónem pojednává o aplikacích matematiky. Ve třetím dialogu odkrývá Galileo Galilei matematiku jako jazyk přírody. V poslední části pojednává Pascal formou čtyř dopisů o základech počtu pravděpodobnosti, což je také obor, v němž dosáhl Alfréd Rényi světové proslulosti jakožto vynikající matematik. Kniha se dotýká problematiky tvoření matematických pojmů, vztahů matematiky a filozofie apod.
Alfréd Rényi byl maďarský matematik, který pracoval v oborech kombinatorika, teorie grafů, teorie čísel, ale nejvíce vynikl v teorii pravděpodobnosti. Rényi se narodil v Budapešti do rodiny maďarských Židů; jeho otec Artur Rényi byl strojní inženýr a jeho matka Barbara Alexanderová byla dcerou filozofa a literárního kritika Bernáta Alexandera. Kvůli tehdy platnému protižidovskému zákonu nemohl být přijat v roce 1939 na univerzitu, ale v roce 1940 se zapsal na Budapešťskou univerzitu. Studium dokončil v roce 1944. Byl odveden na nucené práce, z kterých utekl. V roce 1947 dokončil doktorská studia na Szegedské univerzitě, pod vedením Frigyese Riesze. V roce 1946 se oženil s Katalin Schulhofovou , rovněž matematičkou. V roce 1948 se jin narodila dcera Zsuzsanna. Po krátkém působení jako profesorský asistent v Budapešti byl v roce 1949 jmenován mimořádným profesorem na Debrecínské univerzitě. V roce 1950 založil Matematický institut Maďarské akademie věd, a řídil ho až do své smrti. Nyní nese institut jeho jméno. Rozvinul dále axiomatickou teorii pravděpodobnosti Kolmogorova.
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem