Pan Ucugi je starý sedmdesátiletý pán, který trpí mnoha neduhy svého věku. Žije se svou rodinou, to jest s manželkou, synem Džókičim, jeho ženou Sacuko, vnukem a dále pak ošetřovatelkou Sasake, která se stará o kolísavý zdravotní stav pana Ucugeho. Starý pán trpí rozmary svého věku a svou dá se říct sobeckou povahou, kterou dokáže znepříjemňovat život všem ve svém okolí. Pan Ucuge si píše deník, proto je celá kniha napsaná formou deníku. Pan Ucuge oproti svým ostatním dětem upřednostňuje snachu Sacuke, je pro něj symbolem krásy a čím víc si uvědomuje vlastní stařeckou ošklivost, tím krásnější mu připadá Sacuke. Jeho touha se vystupňuje až tak daleko, že impotentního starce přemůže touha sexuální. Snacha se starcem umí manipulovat, a tak, za různé malé odměny, od starce získává výhody, které nemají jeho vlastní dcery, což v rodině způsobuje mnoho nepříjemností, z kterých se Ucuge v podstatě raduje, má radost, když jeho podpora snachy vyvolá hádky mezi Sacuke a jeho manželkou. Sacuke navíc neuznává staré hodnoty a vychování, podle kterého japonská žena zastává spíše submisivní postavení ve společnosti. Sacuke je v každém ohledu moderní, bývala tanečnicí v nočním podniku, má pouze jedno sváteční kimono, které skoro nikdy nenosí, nechává si dělat trvalou, chodí oblečená vyzývavě a podvádí svého manžela, který o tom ovšem ví a podvádí svou ženu. Ze všech těchto důvodů není rodinou moc oblíbená a právě proto ji má Ucuge rád. Jeho touha se dostane až tak daleko, že dá Sacuke tři miliony jenů, aby si mohla koupit prsten. Zdravotní stav pana Ucuge různě kolísá, někdy se zhoršuje, jindy je lepší, ale po tom, co si pan Ucuge najde místo k poslednímu odpočinku, se jeho stav náhle výrazně zhorší a je nutná hospitalizace.