Hodnocení knihy

Dějiny jednoho města podle původních pramenů

Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin

Družstevní práce | 1936

Kategorie:

Beletrie 42196x

Ruská literatura 2286x

Štítky:

romány 21582x
satirické romány 522x
satira 313x

Dostupnost:	Vyprodáno
Vazba:	Pevná s obálkou
Počet stran:	300 - [III]
Jazyky:	česky
Ilustrátor:	Vlastimil Rada
Překladatel:	Petr Křička
Edice:	21. svazek ed. Nesmrtelní 121x
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	út 22. března 2022 13:54
Číslo položky:	300887

Popis
Komentáře

Na osudech tří generací rodiny Golovlevových odhalujev první próze Ščedrin hnilobu statkářství a dokazuje nutnost jeho rozkladu. Mezi příslušníky rodiny není ani jediný kladný typ. Všichni jsou vnitřně nalomeni, prohnilí a zkažení, nikdo z nich není schopen poctivě pracovat. Ústřední postavou je Porfirij Golovlev, „Jidášek“, v němž se nejvýrazněji projevily rodové vlastnosti: kořistnictví, licoměrnost, žvanění a vnitřní prázdnota. Druhá próza, „Dějiny jednoho města“, je satirou na dějiny Ruska od poloviny 18. století do vlády Mikuláše I. Satirickým vylíčením fantastického města Hlupákova, v němž vládne byrokratismus, despocie, korupce a jiné zjevy nevolnického absolutismu, vystihl autor samu podstatu samoděržaví.

Komentáře ke knize

Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin 10x

Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin byl ruský spisovatel a satirik. Ve svém díle, ideově spojeném s tzv. naturální školou útočil proti carství a nevolnictví, odhaloval podstatu měšťáctví či liberalismu a zesměšňoval carskou byrokracii. Nejznámějším z jeho děl je román o mravním úpadku statkářské rodiny nazvaných Panstvo Golovlevových a dále Historie jednoho města. V něm v groteskně satirických obrazech líčí dějiny města Hlupákova, jakéhosi ruského Kocourkova. Když carská cenzura sílila, uchýlil se k jinotajné formě zvířecích bajek a pohádek pro dospělé. Pocházel ze šlechtické rodiny. Vystudoval gymnázium v Carském Sele a poté nastoupil dráhu úředníka na ministerstvu vojenství. V té době se seznámil s utopickým socialismem. Za názory, které otiskl ve svých prvních pracích, byl v dubnu roku 1848 poslán do vyhnanství do Vjatky , kde byl osm let gubernátorským úředníkem. Po návratu v roce 1855 pracoval jako úředník v Rjazani a v Tveru. V roce 1862 odešel ze státní služby a pracoval jako redaktor časopisu Sovremennik. Po dvou letech pro neshody s vedením redakce odešel zpět do úřední služby. V roce 1868 byl penzionován. Poté spolupracoval s Nikolajem Alexejevičem Někrasovem při vedení časopisu Otěčestvennyje zapiski . Tento časopis po Někrasovově smrti vedl. Vydávání časopisu bylo v roce 1884 zastaveno.

Historie města Hloupětína