Milan Janáček se narodil v roce 1938 v Blatné. V letech 1953-1957 studoval na Vyšší škole uměleckého průmyslu v Praze. Po skončení školy působil několik let jako učitel výtvarné výchovy ve Varnsdorfu, kde spolu s dalšími výtvarníky založil skupinu Kontrast. Dva roky pracoval v reklamním oddělení podniku Velveta Varnsdorf. V letech 1965-1985 zastával funkci výtvarně-technického redaktora Severočeského nakladatelství v Liberci. Kromě toho spolupracoval s dalšími nakladatelstvími v Praze, Hradci Králové a v Ostravě. Graficky upravil a ilustroval přibližně sto třicet knižných titulů. K tomu se po celý život amatérsky a v letech 1985-1990 profesionálně zabýval ještě herectvím. Za práci v oblasti knižní ilustrace, grafické úpravy knih a loutkové scénografie mu byla udělena četná ocenění.

Vladimír Karfík byl československý architekt a vysokoškolský pedagog. V letech 1919–1924 studoval na Fakultě architektury a pozemního stavitelství ČVUT v Praze, s podporou Masarykovy akademie práce absolvoval 1925–1926 studijní praxi u Le Corbusiera v Paříži a 1928–1929 praxi u Franka Lloyda Wrighta v jeho studiu Taliesin. V letech 1930–1946 byl vedoucí projekčního oddělení firmy Baťa ve Zlíně. Patřil k výrazným postavám na poli české a slovenské moderní architektury 20. století. Je zároveň osobností kontroverzní – v socialistickém Československu patřil k prominentním osobnostem, roku 1956 byl vyznamenán Státní cenou a jako architekt působil zejména v oboru teorie architektury jako profesor na SVŠT v Bratislavě. Vladimír Karfík se narodil ve Slovinské Idriji v rodině českého závodního lékaře Františka Karfíka, který léčil choroby z povolání a úrazy pracovníků tamějších rtuťových dolů, a jeho manželky Hermíny jako nejstarší z třech sourozenců se stal profesorem Lékařské fakulty UK v Praze, sestra Jarmila byla právničkou). V roce 1904 se rodina přestěhovala do Prahy. Počátky jeho profesní dráhy sahají do 20. let 20. století, kdy se jako čerstvý absolvent architektury uplatnil s podporou Masarykovy akademie práce jako kreslič u Le Corbusiera v Paříži, zde se také osobně setkal s architektem Adolfem Loosem a poté delší dobu působil v ateliéru významného průkopníka moderní architektury v USA Franka Lloyda Wrighta. Právě při pobytu v Americe jej poprvé oslovil a později ve svých zlínských ateliérech zaměstnal Tomáš Baťa, který již tehdy rozpoznal jeho nadání a cenil si zejména jeho americké zkušenosti. Právě ve Zlíně jako zaměstnanec firmy Baťa pak v průběhu 30. let realizoval celou řadu velmi progresivních a účelně navržených staveb. Mezi ně patří například Baťův mrakodrap, Společenský dům , firemní...