Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Brožovaná |
Počet stran: | 158 |
Jazyky: | česky |
Překladatel: | Bohumil Černík |
Edice: | 8. svazek ed. Informativní a studijní text 3x |
Vydání: | Informativní edice (8.) |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | čt 3. června 2021 10:23 |
Číslo položky: | 190733 |
Experimentální divadelní hra, mísící několik rovin vyprávění, obzvláště časových. Jádro děje se odehrává v Číně za císaře ***, který svůj stát dovedl k vrcholu moci a zbývá mu jen vypořádat se s posledním protivníkem – disidentem, skrývajícím se pod pseudonymem Hlas lidu a zesměšňujícím tyrana satirickými verši.
Hra s mírnými rysy publicistiky a výraznými zcizovacími efekty se vymezuje vůči „starému“ způsobu tvoření dějin (vrcholícímu druhou světovou válkou) spočívajícímu v agresivním uzurpování moci. Vzhledem k množství úvahových dialogů a vstupů postav z různých dob (průvodcem dějem je současný intelektuál) i literárních děl (Don Juan, Brutus...) má drama částečně podobu agitujícího eseje. Byť dramatickou rovinu neztrácí.
Název hry poukazuje na jev provázející mocenské tvoření dějin, a to potřebu konzervovat dosažený stav, zamezovat dalšímu vývoji a uchovat si „své jisté“. Frisch čínskou zeď (coby symbol) ironizuje jako marný pokus oportunisticky zastavit čas.
Max Frisch byl švýcarský prozaik, dramatik a esejista, patří k spisovatelům německého jazyka ve 20. století. Frisch studoval germanistiku a forenzní psychologii. Od roku 1931 působil jako novinář. Zpočátku psal apoliticky a jen velmi málo textů z této doby bylo později převzato do souborného vydání. V roce 1933 cestoval: navštívil Prahu , Budapešť, Bělehrad, Sarajevo, Dubrovník, Záhřeb, Istanbul, Atény, Bari a Řím. Psal fejetony a na základě zážitků z cest vznikl i jeho první román „Jürg Reinhart - osudová letní cesta“ . Roku 1935 poprvé navštívil Německo a vydal „Malý deník z německé cesty“, ve kterém se vyjadřoval kriticky k antisemitismu. Jeho postoj k nacionálnímu socialismu ovšem tehdy ještě nebyl vyhraněně negativní: obdivně se např. vyjádřil o výstavě Herberta Bayera „Zázrak života“, která propagovala rasové teorie. Jeho první romány také mohly bez problémů v nacistickém Německu vyjít. Teprve ve 40. letech se u něj utvářelo kritické politické vědomí. Retrospektivně bývá tento jeho pozvolný vývoj dáván do souvislosti s konzervativním klimatem na curyšské universitě, kde někteří z profesorů obdivovali Hitlera i Mussoliniho. Po napsání druhého románu „Odpověď z ticha“ , o kterém se později vyjadřoval velmi kriticky, se rozhodl, že již nikdy nebude psát. Začal studovat architekturu . Otevřel si i vlastní architektonické studio. Kvůli nedostatku materiálu způsobenému válkou však svou první a jedinou větší stavbu mohl uskutečnit teprve v roce 1947. Svou architektonickou kancelář zavřel v lednu 1955. Frisch již během studií pravidelně navštěvoval v Curychu divadlo , které tehdy poskytovalo útočiště německým exulantům a nabízelo prvotřídní program. Jeho ředitel Kurt Hirschfeld jej povzbuzoval k psaní pro divadelní scénu. Jeho prvn...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem