Byl básníkem, prozaikem, překladatelem, a politicky a kulturně činným člověkem. Narodil se 3. října 1901 v Brně v rodině textilního dělníka. Rodina jeho otce pocházela z Kunštátu na Českomoravské vrchovině. Když mu bylo osm let, zemřela mu matka, rodina se přestěhovala do Svitávky u Blanska a otec se znovu oženil. V roce 1914 se rodina opět přestěhovala do Brna. Učil se knihkupcem a v době otcova zajetí na ruské frontě v době první světové války pracoval jako příručí a v letech 1922-24 jako úředník v pojišťovně. Již v mládí ho otec přivedl mezi komunistickou mládež a v roce 1921 se stal členem KSČ. Psal do novin první články a verše. Začal psát do Rovnosti, řídil tam rubriku mládeže. V té době se seznámil s Bedřichem Václavkem, pomáhal zakládat Devětsil v Brně a vydával revue Pásmo. V roce 1925 odjel na půl roku do Paříže, po návratu se přestěhoval do Prahy a našel zaměstnání jako redaktor nakladatelství Orbis. V roce 1931 podnikl novou cestu, tentokrát do Itálie a jižní Francie, v roce 1936 se zúčastnil zájezdu do Španělska. Po návratu napsal řadu básní inspirovaných cestou. Ty vyšly posmrtně v brožuře Španělský podzim Františka Halase: fakta a dokumenty . Roku 1936 se také oženil a z manželství se narodili dva synové. Za války se účastnil odboje a pracoval v Národním revolučním výboru spisovatelů. Po válce byl přednostou odboru ministerstva informací, poslancem Národního shromáždění a předsedou Syndikátu českých spisovatelů. Zemřel 27. října 1949 v Praze na selhání srdce, pohřben je v Kunštátu. Jeho dílo není příliš obsáhlé , ale je považováno za vrchol české poezie meziválečných let a bylo vzorem pro mnoho mladých básníků. Verše nejsou libozvučné, často jsou násilně přerušené, autor vytvářel vlastní slova, neologismy nebo neobvyklou větnou skladbu. Zdůrazňoval smrt a používal archaismy. Jeho dílo je ovlivněno existencionalismem....

* 1. 1. 1898, Dobré † 25. 2. 1982, Čížová-Nová Ves Prozaik, autor knih pro děti a vlastivědných a kulturněhistorických publikací Do obecné školy chodil v Dobré. Od roku 1908 navštěvoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou, 1910 přešel do druhého ročníku měšťanské školy v Dobrušce, po jejím ukončení studoval od roku 1913 učitelský ústav v Hradci Králové. Ve třetím ročníku, v květnu 1916, narukoval do armády a po krátkém výcviku byl odvelen do etapní služby na rumunskou frontu . Konec války strávil ve Vídni . Na podzim 1918 vstoupil do služeb Československé armády, jako dobrovolník odjel bojovat na Slovensko proti Maďarům, padl však do zajetí a byl odsouzen k trestu smrti. Před popravou ho zachránil zákrok vojenské dohodové mise v Budapešti, který československým zajatcům zaručoval zacházení jako s příslušníky dohodových armád. Byl propuštěn, a ještě na sklonku 1918 se vrátil domů. 1919–45 se věnoval pedagogické práci, postupně učil v různých místech východních Čech . 1945 se stal místopředsedou Revolučního okresního národního výboru v Hradci Králové, krátce pracoval v Praze na ministerstvu školství a osvěty, po únoru 1948 vedl hradeckou pobočku Československého rozhlasu a 1950–58 působil ve funkci ředitele Krajského muzea v Hradci Králové. Po odchodu do důchodu žil v Hradci Králové, Praze a v Čížové na Písecku. 1936 se seznámil s Jaromírem Johnem, s nímž až do 1951 vedl bohatou korespondenci; dal rovněž podnět k založení Vlastivědného muzea v Dobrušce . Přispíval do periodik: Rudé právo, Kohoutek, Tvorba , Panoráma, Pochodeň , Var aj. 1924–27 redigoval vlastivědný sborník Od kladského pomezí . V Tvorbě publikoval také pod pseudonymem ...