Bedřich z Donína byl český šlechtic, cestovatel a spisovatel. Podnikl čtyři cesty . Tyto své cesty popsal v cestopisu, který však knižně vyšel poprvé až v roce 1940. Působil jako zemský sudí, později jako královský rada. Zajímavostí je, že jako první sestavil soupis českých jeskyní. Jeho otcem byl Václav z Donína, příslušník újezdecké větve pánů z Donína, nazvané podle vsi a tvrze Bílý Újezdec u Smečna . Jeho matkou byla Eliška Bezdružická z Kolovrat. Bedřich se roku 1587 zapsal na Karlovu univerzitu, ale nedostudoval, neboť za rok odjel do Vídně, kde pak pobýval tři roky, pravděpodobně na dvoře arciknížete Arnošta. Během této doby podnikl cestu do Uher. V roce 1592 odjel do Bavorska. I zde se zapsal na univerzitu, v Ingolstadtu, ale již za rok znovu "zvedl kotvy". V doprovodu hofmistra Petra Velcursia se vydal na kavalírskou cestu do Itálie. Z ní se vrátil roku 1594 do Prahy, rok poté se usadil na Moravě, žil v Olomouci a Brně. V roce 1599 zemřel jeho otec, načež zdědil rodovou tvrz v Újezdci a několik vsí a ujal se jejich správy. V roce 1602 se oženil s Isoldou z Martinic, sestrou pozdějšího místodržitele Jaroslava Bořity z Martinic, vyhozeného z okna během defenestrace roku 1618. Ovdověl však již po třech letech. V roce 1607 se znovu vypravil do Itálie, opět v doprovodu Petra Velcursia. Šlo o náboženskou pouť, při níž navštívil Řím a Loreto. Jeho záliba v cestách, časté půjčování císaři Rudolfu II., velkorysá podpora jezuitskému řádu a malá péče o rodovou državu ho však přivedly do finančních nesnází. V roce 1611 musel rodové dědictví prodat švagrovi Bořitovi z Martinic, za 14 800 kop míšeňských. Poté nastoupil ke dvoru. V letech 1611-1618 byl přísedícím zemského soudu a rádcem krále Matyáše Habsburského. Byl politicky neangažovaným katolíkem, takže ho porážka českého st...