Lubomír Dorůžka byl český muzikolog, novinář, překladatel, hudební organizátor, hudební publicista a pedagog. Jeho syn Petr Dorůžka je také hudebním publicistou, vnuk David Dorůžka je kytaristou. Od mimořádného letního semestru roku 1945 do roku 1948 studoval hudební vědu na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, v roce 1948 na téže fakultě přešel na studium anglické a americké literatury, promoval roku 1950. Po škole nastoupil do Státního nakladatelství literatury, hudby a umění, později přejmenovaného na Odeon. Jeho překladatelské a publikační dílo je velice obsáhlé a neobyčejně bohaté. V roce 1963 byl odborným hudebním poradcem pro film Revue pro banjo. Až do úmrtí byl stálým přispěvatelem na hudebním webu Muzikus. V roce 1999 získal Cenu F. X. Šaldy za celoživotní dílo. Jednalo se také o dlouholetého spolupracovníka Českého rozhlasu, kde se po mnoho let věnoval popularizaci kvalitní populární hudby, zejména pak hudby jazzové. V roce 1971 Dorůžka odešel do zahraničního oddělení Supraphonu, kde měl na starost subdodavatelské nakladatelské smlouvy. Velmi cenná byla i jeho činnost organizační a dramaturgická. Celoživotním přítelem mu byl český spisovatel Josef Škvorecký. Jednalo se o velkého znalce celé rozsáhlé oblasti současné populární hudby, zejména pak americké černošské hudby včetně hudby jazzové, což bylo primární téma, kterému se věnoval po celý svůj život.

Ivan Poledňák byl český muzikolog , hudební psycholog, hudební publicista a vysokoškolský učitel. Studoval gymnázium v Trenčíně v letech 1943 až 1946 a v Liberci, kde v roce 1951 odmaturoval. V Liberci se také učil hře na klavír a na varhany na městské Hudební škole u Věry Zunové a Bohumila Zindulky. Následně studoval obory hudební věda a estetika na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde hlavními učiteli muzikologie byli Jan Racek a Bohumír Štědroň, estetiku vyučoval Oleg Sus. Na Univerzitě Karlově v roce 1968 získal doktorát, zde také absolvoval externí aspiranturu na katedře estetiky a získal titul CSc., to se stalo v roce 1969, titul DrSc. obdržel na konci roku 1989, habilitován byl 1992 na Masarykově univerzitě v Brně , profesorem teorie a dějin hudby jmenován 1994 na Univerzitě Palackého v Olomouci. Hudební vědu a muzikologii vyučoval v závěru svého života na Filosofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Jedná se o autora několika významných knižních publikací a spoluautora několika hudebních encyklopedií zejména z oblasti populární hudby. Pravidelně přispíval do velkého množství československých a českých hudebních periodik. Jeho manželkou byla Marie Poledňáková, česká scenáristka a režisérka. Spolu měli syna Petra.