Hodnocení knihy

Československo ve zvláštních službách - pohledy do historie československých výzvědných služeb 1914-1989 - 2 svazky

Karel Pacner

Themis | 2001

Kategorie:

Válečná literatura 5295x

Válečná historie 2959x
Literatura faktu 1667x

Česká a Slovenská historie 2557x

Štítky:

studie 438x
zpravodajské služby 333x

Dostupnost:	Vyprodáno
Vazba:	Pevná s obálkou
Počet stran:	526, 500
Jazyky:	česky
Vydání:	Vyd. 1
ISBN:	80-7312-002-X (díl I. : váz.)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	út 15. září 2020 15:42
Číslo položky:	115684

Popis
Komentáře

Díl 4.

Pohledy do historie československých výzvědných služeb 1914-1989

Populární výklad přibližuje činnost československých zpravodajských služeb od počátku šedesátých let minulého století po konec studené války.
Rekapitulace působení československých tajných služeb v období, kdy bylo dokončeno formování civilní rozvědky podle vzoru sovětské KGB. Šedesátá léta představovala nejúspěšnější periodu činnosti československých zpravodajských služeb v bipolárním světě. Pacner rovněž naznačuje úpadek špionážních služeb na počátku normalizace, neboť v důsledku politických čistek musela řada výkonných zpravodajců odejít. V sedmdesátých letech musely být zpravodajské služby znovu formovány na základě loajality k sovětským výzvědným službám: náplní činnosti se stalo monitorování příprav jaderného útoku ze strany Západu. V závěru dochází ke shrnujícímu výkladu průběhu transformace československých výzvědných služeb po rozpadu sovětského bloku. Nenáročné čtivo naznačuje činnost československé špionáže prostřednictvím interpretace aktivit některých špionů (např. Hlásný, Valoušek, Köcher).

Komentáře ke knize

Karel Pacner 38x

Karel Pacner byl český publicista, žurnalista a spisovatel. Hned po absolvování Vysoké školy ekonomické v Praze nastoupil v létě 1959 do redakce deníku Mladá fronta jako redaktor pro popularizaci vědy. Po čase zde vedl sobotní přílohu. V roce 1969 byl jako novinář v USA na startu mise Apolla 11. Později začal psát knihy o kosmonautice a vesmíru, po roce 1989 i o nejnovějších dějinách a špionáži. Jen dvě z jeho knih patří do žánru sci-fi. V listopadu 1989 byl jedním ze tří zástupců šéfredaktora Mladé fronty, kteří řídili chod redakce, než byl zvolen nový šéfredaktor. Pracoval i v MF DNES, na kterou se na podzim 1990 přetransformovala Mladá fronta. Na jaře 2001 odešel do penze. I nadále spolupracoval s MF DNES a s některými dalšími časopisy, rozhlasem a televizí. Byl členem Klubu autorů literatury faktu a Obce spisovatelů. V roce 2008 se podílel na kritice financování občanské iniciativy Ne základnám. Obdržel ceny za popularizaci Akademie věd ČR a Rady vlády pro vědecký a technologický rozvoj ČR. V dubnu 2021 se objevil návrh udělit mu i státní vyznamenání.