Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Brožovaná |
Počet stran: | 229 |
Jazyky: | česky , slovensky , německy |
Editor: | Marie L Neudorflová |
ISBN: | 80-86495-22-1 |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | so 23. února 2019 15:39 |
Číslo položky: | 54925 |
Sborník je výsledkem stejnojmenné mezinárodní konference konané Masarykovým ústavem AV ČR v prosinci 2002 v Praze. Obsahuje třináct příspěvků domácích a zahraničních odborníků zabývajících se danou problematikou (mj. Eva Broklová, Jevgenij Firsov, Koloman Gajan, Radan Hain, Martin Kučera, Marie L. Neudorflová ad.). Sjednocující tematikou v širších souvislostech jsou teoretické a praktické postoje T. G. Masaryka ve vztahu k Němcům v Rakousko-Uhersku a v Československé republice. Příspěvky se zabývají málo známými aspekty Masarykových stanovisek a většinou čerpají z dosud nevyužitých archivních materiálů. Sborník bude přínosem každému, kdo se zajímá o českou politiku a problematiku česko-německých vztahů v českých zemích před rokem 1918 a po vzniku Československa.
Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel , byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky. K jeho osmdesátým narozeninám byl roku 1930 přijat zákon o zásluhách T. G. Masaryka, obsahující větu „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“, a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo. Tomáš Masaryk pocházel z chudé rodiny. Otec, původem Slovák, byl kočí, matka pracovala jako kuchařka. Po studiích ve Strážnici, v Brně a ve Vídni roku 1876 promoval filosofickou prací o Platónovi. Za studijního pobytu v Lipsku se roku 1877 seznámil se svou budoucí ženou, Američankou Charlottou Garrigueovou, a roku 1878 se s ní v New Yorku oženil. Následujícího roku se ve Vídni habilitoval sociologickou prací o sebevraždě. Po vzniku české univerzity v Praze byl 1882 jmenován profesorem filosofie. Založil a redigoval měsíčník Athenaeum, v počátcích vedl sestavování Ottova slovníku naučného a zapojil se do veřejného života kritikou tzv. Rukopisů. Své studenty vedl ke kritičnosti a vědeckosti v duchu Augusta Comta a jeho program „realismu“ se soustředil kolem týdeníku Čas. Roku 1890 vstoupil s přáteli do mladočeské strany a v dalším roce byl zvolen poslancem Říšské rady. Hájil jak větší autonomii českých zemí, tak také zájmy jihoslovanských národů, ale pro spory s radikálním vedením strany se roku 1893 mandátu vzdal. Ve snaze kultivovat české politické myšlení se Masaryk začal zabývat dějinami. Navázal na koncept Františka Palackého a přemýšlel o historickém poslání českého národa. Česká reformace a národní obrození jako projevy humanity mají podle něho širší, všelidský význam. Zároveň se ovšem Masaryk zabýval i sociálními otázkami, podporoval osmihodinovou pracovní dobu a všeobecné volební právo. Roku 1899 vystoupil s požadavkem na revizi procesu s Hilsnerem a proti...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem