Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná |
Počet stran: | 128 |
Jazyky: | česky |
Ilustrátor: | Daniela Dostálková |
Edice: | 15. svazek ed. Černí baroni 42x |
ISBN: | 80-903313-0-0 |
Vydáno v: | Praha |
Poznámka: | obálka Jarmila Růžičková |
Vystaveno: | pá 24. září 2021 10:48 |
Číslo položky: | 224395 |
Klasický humorný příběh z vojenského prostředí M. Švandrlíka s pokusem zaujmout novou generaci.
Humorný příběh z vojenského prostředí určený pro novou generaci.
Slavný humorista nemohl vynechat ani televizi
Vpravdě podivuhodná kniha, která na hříšně kvalitním papíru prezentuje těžko uvěřitelnou šarádu na téma legendárních Černých baronů. Celek je složen z pěti jednotek, jimiž jsou: Vyprávění M. Švandrlíka o letech vojenských - de facto opakování příhod známých z mnoha předchozích knih, vyznání spoluscénáristy seriálu M. Bezoušky z lásky k Černým baronům a několik jeho "zelených" historek, sada barevných fotografií z připravovaného seriálu, ukázky ze scénáře a mezi tím vším pasáž, která vyráží dech - bez jakéhokoliv varování či vysvětlení tvoří stěžejní část knihy slovo od slova opsané výňatky z příběhů Černých baronů, jak již byly publikovány v řadě spisků, v nichž autor již dávno vymačkal téma až na slupku. Zdá se, že ještě i ze slupky se dá dobře vyžít.
Miloslav Švandrlík byl český spisovatel a humorista. Používal také pseudonym Roman Kefalín. Lze se také setkat s křestním jménem Miroslav, které je však chybné. Po vystudování základní školy prošel několik zaměstnání, také absolvoval dvouleté studium na pedagogickém oddělení městské hudební školy v Praze. Po roce 1950 získal maturitu . V letech 1951–1953 studoval na DAMU, studia však po dvou letech zanechal. Po ukončení studia se stal asistentem režie ve Vesnickém divadle v Praze. V roce 1953 nastoupil vojenskou službu k Technickým praporům TP, po jejímž ukončení v roce 1955 byl krátce zaměstnán jako vychovatel korejských dětí v Liběšicích a pak se stal profesionálním spisovatelem. Jeho nejúspěšnějším dílem se stalo dílo Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky, které znázorňovalo ironizující a satirickou formou absurdity v tehdejší socialistické armádě. Vše co psal, bylo humoristického až satirického charakteru. Spolupracoval i s celou řadou časopisů a divadel. V těchto časopisech se často podílel na vtipech Jiřího Wintera Neprakty. Napsal několik rozhlasových a televizních scénářů. V letech 1990 až 1997 vystupoval na besedách a doprovodných pořadech k výstavám Masarykova demokratického hnutí. M. Švandrlík zemřel v Praze, ale je pohřben v Kutné Hoře na hřbitově u Nejsvětější Trojice. Seznam 307 Švandrlíkových hororových povídek se nachází v článku Seznam hororových povídek Miloslava Švandrlíka. Dlouho žil na pražském Chodově; několik dní před jeho smrtí v říjnu 2009 mu bylo uděleno čestné občanství MČ Praha 11. 21. dubna 2010 bylo na jeho počest pojmenováno prostranství na Chodově mezi ulicemi Skřivanova a Lažanského, Švabinského a 7. května. Na tomto náměstí byla 14. října 2010 odhalena jeho busta od českého sochaře Miro...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem