Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 176 |
Jazyky: | česky |
Ilustrátor: | Josef Hlinomaz |
Edice: | Česká klasická próza 49x |
Vydání: | 2 |
ISBN: | 01-046-67 |
Vydáno v: | Praha |
Náklad: | 43 000 ks |
Vystaveno: | čt 3. února 2022 18:35 |
Číslo položky: | 276895 |
Tato radostná kniha je obrazem šťastného dětství malého chlapce Petra Bajzy, za kterým tušíme samotného autora, což je ještě umocněno vyprávěním v první osobě. Péťa Bajza je syn skromného obchodníčka, který je závislý na lidech. Do rodiny patří i maminka, starší bratr Ladislav, malá sestra Mančinka a služka Kristýna, Petrem zvaná Rampepurda, se kterou se často kočkuje. Hlavním dějem příběhu jsou bezesporu dobrodružství party pěti chlapců, Petrových kamarádů. Péťa Bajza, Bejval Antonín, Éda Kemlink, Jirsák Čenda a Zilvar z chudobince, to jsou kluci, kteří se věčně pošťuchují a škorpí, ale jako nerozluční kamarádi zažijí spoustu dobrodružství.
Karel Poláček byl český spisovatel, humorista, novinář a filmový scenárista s židovskými kořeny. Narodil se v Rychnově nad Kněžnou, jeho otec Jindřich Poláček byl židovský obchodník, matka Žofie, ovdovělá Fuchsová, byla rozená Kohnová. Karel Poláček měl čtyři bratry – Arnošta, Kamila, Ludvíka a Zdeňka, a dva nevlastní sourozence Bertu a Milana z otcova druhého manželství s Emílií Posilesovou. Poláček studoval v Rychnově vyšší gymnázium, byl však vyhozen pro „vzdorovité chování“ a špatný prospěch. Nakonec gymnázium dokončil maturitní zkouškou v Truhlářské ulici v Praze roku 1912. Poté začal studovat na právnické fakultě Karlovy univerzity. Zároveň v Rychnově organizoval studentské loutkové divadlo, pro něž psal a překládal hry, hrál v něm a také je řídil. V Praze se Poláček při studiu pokoušel též o zaměstnání, podle svých slov však „neměl štěstí na trvalá místa“. Na začátku první světové války Poláček narukoval do armády a absolvoval důstojnickou školu, nedosáhl ovšem nikdy výše než na hodnost četaře. O svých zkušenostech později napsal: „Za čtyřletého vojákování jsem ‚Švejka‘ vůbec nepotkal. Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla.“. Prošel ruskou a italskou frontou, koncem války utekl do srbského zajetí. Po návratu do ČSR nastoupil jako úředník ve vývozní a dovozní komisi . Tehdy vystoupil z židovské obce. Zkušenosti z této práce zužitkoval v povídce Kolotoč, která se stala začátkem jeho spisovatelské dráhy. Od roku 1920 začal psát do satirických časopisů Štika venkova a Nebojsa. Zde se seznámil s bratry Karlem a Josefem Čapkovými. Stal se také členem kruhu pátečníků. Od roku 1922 soustavně spolupracoval s Lidovými novinami jako sloupkař a fejetonista a také soudní zpravodaj. V druhé polovině 20. let působil jako redaktor Tvorby, od roku 1928 pracoval v listech vydavatelství Melantrich, především v České...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem