Hodnocení knihy

Bílá hora a české dějiny

František Kavka

SNPL | 1962

Kategorie:

Historie 9369x

Česká a Slovenská historie 2552x

Štítky:

české stavovské povstání (1618-1620) 19x
1618-1620 19x

Dostupnost:	Vyprodáno
Vazba:	Pevná s obálkou
Počet stran:	269
Jazyky:	česky
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	st 3. února 2021 14:28
Číslo položky:	149981

Popis
Komentáře

Kniha profesora starších českých dějin na FF UK Františka Kavky, poprvé a jedinkrát vydaná v roce 1962, je čtivým vylíčením události, která na celá staletí ovlivnila osudy českého státu. Vykládá její příčiny a přináší i portréty politiků a vojevůdců obou táborů. Zpočátku loajální rebelie proti katolickým Habsburkům přerostla ve skutečné povstání ústící v jejich svržení a volby protestanta Fridricha Falckého českým králem. Po selhání zahraniční pomoci i v důsledku řady vnitropolitických příčin povstání skončilo porážkou v bitvě na Bílé hoře 7. listopadu 1620. Závěrečná kapitola podrobně vykládá důsledky této porážky po stránce hospodářské, politické, národnostní i náboženské.

Komentáře ke knize

František Kavka 9x

František Kavka byl český historik. Zabýval se staršími českými dějinami, především epochou vlády Lucemburků. Studoval dějepis a latinu a již ve své disertaci se zaměřil na lucemburské období v českých zemích. Od roku 1953 působil na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v letech 1958–1959 zde zastával post děkana. Pro výuku dějin sepsal několikadílná skripta a zároveň se věnoval přípravě monografií o husitství, Rožmbercích či pražské univerzitě. Později se zaměřil na osobnost Karla IV., jemuž věnoval několik žánrově rozličných prací. Nejvýznamnější z nich je dvousvazkové dílo Vláda Karla IV. za jeho císařství . V roce 1958 se stal Kavka prvním ředitelem nově zřízeného Ústavu pro dějiny Univerzity Karlovy, jenž si vydobyl pověst renomovaného pracoviště. S nastupující normalizací byl však ústav zrušen a Kavka musel univerzitu opustit. Pracoval v Židovském muzeu, uchýlil se k soukromému bádání a jeho knihy dvacet let nevycházely. Po sametové revoluci se vrátil na filozofickou fakultu jako profesor starších dějin. Spolu s Josefem Petráněm se coby hlavní redaktor podílel na čtyřsvazkovém opusu o dějinách Univerzity Karlovy.