Ľudovít Vladimír Rizner byl slovenský spisovatel, zakladatel slovenské bibliografie, pedagog, etnograf a historik. Jeho otcem byl učitel Karol Ernest Rizner a matkou Mária Kadlečíková. Po vychození lidové školy v rodném Zemianskom Podhradie, kde ho učil i jeho otec, studoval od roku 1861 na bratislavském Evangelickém lyceu. Následně pokračoval na gymnáziu v Modre a na Vyšším slovenském gymnáziu v Revúci. Tato studia však nemohl jednak z rodinných a také z finančních důvodů dokončit. Roku 1869 se proto vrátil do Zemianského Podhradie a začal svému nemocnému otci jako pomocný učitel vypomáhat ve škole. A když roku 1870 Riznerův otec zemřel, stal se jeho nástupcem. Roku 1873 složil na tzv. „Trnavskej praeparandii“ učitelskou zkoušku. Ve výuce vedle osnovami předepsané učební látky zasvěcoval své studenty i do tajů zeměpisu a historie. Obdivoval Jana Amose Komenského a jeho myšlenky zahrnoval do svého pedagogického působení. Potřebné pomůcky do výuky si sám vyráběl, vzdělával se a o svém osobním volnu navštěvoval známé knihovny či si dopisoval se zahraničními bibliografy. Vedle učitelského působení se věnoval také dalším aktivitám. Zakládal knihovny, spolky a staral se o vědomostní osvětu nejen svých školáků, ale i ostatních obyvatel svého regionu. Pro svou činnost byl ovšem pronásledován uherskou církevní vrchností. Dne 29. ledna 1872, kdy mu bylo 22 let, se v rodném Zemianském Podhradie oženil s Alžbetou Poláčkovou a z jejich manželství vzešly čtyři děti. Rizner redigoval odborný časopis „Obzor“ či „Knižnicu slovenského ľudu“, přispíval do slovenských i českých kalendářů, které tehdy obsahovaly i další – vzdělávací – informace. Své příspěvky zasílal též do časopisů a vědeckých publikací a podílel se i na Ottově slovníku naučném. Za...