Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná |
Počet stran: | 63 |
Jazyky: | česky |
Editor: | T. E Tisovský |
Překladatel: | T. E Tisovský |
Edice: | Matice mládeže 0x |
Vydání: | Sci-fi a dobrodružství (8.) |
Vydáno v: | Praha |
Poznámka: | obálka Milan Fibinger |
Vystaveno: | út 23. listopadu 2021 8:55 |
Číslo položky: | 246898 |
Zažil mnoho krvavých bitev s Turky. Užil si nejednoho strádání a krutých zážitků. Byl totiž Turky zajat, poté procestoval pořádný kus světa a po dlouhých letech se zase vrátil zpátky do Evropy a začal si konečně užívat klidnějšího života. Všechno válečné strádání, zajetí, nekonečné a nepohodlné cestování po Asii i Evropěv něm však nezanechalo chmurné vzpomínky a špatnou náladu. Naopak. Když se dostal mezi milou společnost, navíc ochotnou naslouchat, začal dovedně vyprávět o svých zážitcích, příhodách a dobrodružství. Jeho rozmarné a poutavé vyprávění bývalo často i vstupenkou a pozvánkou na zámky bohatých šlechticů, kteří milovali hon a zábavu. Baron Münchhausen, jak se mu říkávalo, byl znám tím, že nevážil svá slova, zveličoval události a příhody, které osobně zažil a o kterých nevšedně a barvitě vyprávěl. Nikdy neopomněl vychvalovat svoji statečnost a chytrost, skutečné příběhy dokázal tak nafouknout a překroutit, že se stávaly až neskutečnými. Kdo ho znal, věděl, že si hodně vymýšlí a takzvaně práší, nikomu to však nevadilo, ale i přesto se mu začalo ve společnosti říkat baron Prášil.
Miloš Slovák byl český malíř a reklamní grafik. Narodil se v Brně v rodině ředitele hotelu. V mládí pobýval v Kroměříži u strýce, tiskaře Jindřicha Slováka . V letech 1901 až 1902 namaloval několik kroměřížských motivů, které strýc reprodukoval na pohlednicích. Slovák absolvoval pražskou uměleckoprůmyslovou školu a po jejím absolvování studoval malbu u profesora Vojtěcha Hynaise na Akademii výtvarných umění v Praze 10. V roce 1908 obdržel z Lerchovy Nadace pro cesty umělců do Říma prostředky na studijní pobyt do Itálie a do Káhiry. Další zahraniční cesty vedly do jižní Evropy, rád pobýval na Korsice, v severní Africe, Maroku, Tunisu. Pobýval také na Slovensku. Před první světovou válkou odjel do Ameriky, kde žil až do roku 1922. Zde získal cenné zkušenosti s moderní obchodní reklamou, např. pro Bordens Malt Milk, Gordon Hosiery a další. Do Československa se vrátil jako úspěšný grafik s velkou hotovostí a balíkem akcií amerických elektrických podniků, které vyměnil za akcie Báňské a hutní společnosti. U ředitele této společnosti pracovala jeho životní družka Helena Třísková. V Praze bydlel na Riegrově nábřeží č. 32, dnes Masarykovo nábřeží. Finančně nezávislý maloval obrazy pro radost a „přivydělával“ si reklamní plakátovou tvorbou, jak obchodní, tak i filmovou. Získal prestižní postavení grafického designéra u firmy Baťa za měsíční paušál 5 000 Kč. Je autorem mnoha návrhů litografických plakátů. Pracoval také pro pražskou firmu Fr. Schnöbling, která vyráběla dětský zásyp Sypsi, zubní hygienu BIS Acidentol a zejména slavnou zubní pastu Thymolin. Název odvozen od Tymiánu, majícího protizánětlivé a antiseptické účinky. Pastu používala a propagovala prvorepubliková československá armáda. Je autorem plakátu, kterým se proslavilo rčení „Thymolinový úsměv“. Grafické práce nepodepisoval, vzácně je opatřoval monogramem. Byl členem Jednoty...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem