Hodnocení knihy

Banket v Blitánii

Miroslav Krleža

Odeon | 1975

Kategorie:

Beletrie 42172x

Ostatní beletrie 1418x

Štítky:

69 Kč 39 Kč

Stav:	Mírně opotřebená
Dostupnost:	Skladem pro e-shop
Vazba:	Pevná s obálkou
Počet stran:	631
Jazyky:	česky
Překladatel:	Jiří Fiedler
Edice:	4. svazek ed. Spisy Miroslava Krleži 8x
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Poznámka:	obálka Libor Fára
Vystaveno:	st 16. září 2020 20:07
Číslo položky:	115906

Popis
Komentáře

Třídílný román, jehož první dvě části vznikly na konci 30. let pod bezprostředním dojmem vzestupu fašistických ideologií a třetí část autor doplnil až po dalších třiceti letech, vypráví v sarkastické alegorii příběh malicherných krutých šarvátek mezi dvěma fiktivními státy. Na tomto pozadí se vyvíjí příběh hlavního protagonisty doktora Nielsena a jeho vnitřního vývoje od soukromého znechucení až k projevu aktivního odporu. I Nielsen však zůstává typickým krležovským "marným buřičem" - tím silněji jeho příběh obžalovává společenskou realitu nejen v Jugoslávii a nejen ve třicátých letech.

Komentáře ke knize

Miroslav Krleža 27x

Miroslav Krleža byl chorvatský spisovatel, básník, publicista a encyklopedista. Politicky patřil k levicové generaci chorvatských autorů, která se vyslovovala ostře proti tehdejšímu Rakousko-Uhersku, na což také doplatil – před koncem války byl degradován za své postoje. Aktivně se podílel na společenském životě v Jugoslávii, a to jak královské, tak socialistické. V meziválečném období byl členem KSJ, odkud byl ale vyloučen za své neortodoxní postoje, neboť odmítal koncepci umění, která se soustředila na socialistický realismus. Přispěl významně k vydávání časopisů Plamen , Književna republika , Danas a Pečat . V těchto časopisech uveřejňoval Krleža své názory a závěry, a to jak o domácí literatuře, tak i o politické situaci v zemi. Po druhé světové válce působil v záhřebském institutu lexikografie, kde se věnoval encyklopedické tvorbě. Krležu proslavila mnohá díla; jak romány , tak i rozsáhlé básnické sbírky, nebo i dramata, či knihy povídek. Jeho díla přeložil do češtiny Dušan Karpatský. V roce 1962 byl za celoživotní dílo vyznamenán chorvatskou Cenou Vladimira Nazora. V anketě Největší Chorvat se umístil na čtvrtém místě za J. B. Titem, Nikolou Teslou a Ruđerem Boškovićem.