Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 331 |
Jazyky: | slovensky |
Překladatel: | Július Špaňár |
Edice: | Filozofické odkazy. Predmarxistická filozofia 2x |
Vydání: | 1. vyd |
Vydáno v: | Bratislava |
Vystaveno: | po 4. ledna 2021 12:38 |
Číslo položky: | 139625 |
Hlavné dielo popredného holandského filozofa 17. storočia Barucha Spinozu, v ktorom rozpracúva nový svetonázor o prírode ako o prazdroji všetkých bohov, rieši otázky ako napr. čo je boh, ako ho chápať, čo je svet, aké je miesto človeka na zemi, či to, ako by mal človek žiť slobodne a šťastne.
Baruch Spinoza byl holandský filozof židovského původu, který mj. kriticky rozvinul Descartovu nauku o substancích. Mezi současníky byl jedním z nejdůslednějších racionalistů a jeden z prvních kritických čtenářů Bible. V současnosti má význam hlavně jeho politická filosofie, ale také překonání kartézského dualismu těla a ducha. Bento resp. Baruch de Spinoza se narodil v zámožné sefardské obchodnické rodině, která do Holandska uprchla z Portugalska. Navštěvoval nižší talmudskou školu, ale ačkoli byl mimořádně nadaný, do vyššího stupně, který byl obvykle přípravou k povolání rabína, se patrně nezapsal. Po smrti svého otce roku 1654 převzal jeho zadluženou firmu, kterou však později předal svému mladšímu bratru. Někdy po roce 1650 se setkal s protestantskými menonity a navštěvoval latinskou školu bývalého jezuity Van den Endena, kde se setkal s Druhou scholastikou a s dílem R. Descarta, které na něho udělalo velmi hluboký dojem; Maimonidovo dílo znal patrně už dříve. Roku 1655 se spřátelil se dvěma portugalskými racionalisty, kteří přijeli do Holandska, a roku 1656 se dostal do těžkého názorového konfliktu s amsterodamskou židovskou obcí, která ho 27. června slavnostně vyloučila a zakázala svým členům, aby se s ním stýkali. Spinoza žil nejspíše dále v Amsterodamu nebo v blízkém Rijnsburgu, sepsal svoji obranu, a sám pak užíval jen latinskou formu svého jména Benedikt . V letech 1658–1659 studoval v Leidenu. Kolem roku 1660 pracoval na latinském „Traktátu o nápravě rozumu“ a „Pojednání o Bohu, člověku a jeho štěstí“. Živil se broušením čoček a snad i výrobou mikroskopů a dalekohledů, která mu získala velmi dobrou pověst, stejně jako jeho filosofické názory, takže si začal dopisovat s anglickými i německými učenci. Roku 1663 uveřejnil latinské shrnutí Descartových „Principů filosofie“, roku 1669 se přestěhoval do Haagu a roku 167...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem