Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 278 |
Jazyky: | česky |
Ilustrátor: | Markéta Prachatická |
Edice: | 117. svazek ed. Alfa 67x |
Vydání: | 1 |
ISBN: | 23-085-88 |
Vydáno v: | Praha |
Náklad: | 6 000 ks |
Vystaveno: | po 21. června 2021 11:13 |
Číslo položky: | 197405 |
Výbor z veršů ze sbírek:
Ráno modřejší večera (1970)
Napjatá struna (1973)
Anonymní můza (1976)
Mezi řečí (1978)
Okurková sezóna (1981)
Tři roky prázdnin (1982)
Rýmy pro kočku (1984)
Text-Appeal (1986)
Rýmy pro kočku a pod psa (1987)
Papírové růže (1987)
Maličkosti (1988)
Hovory s mým horším já (1963-1985)
Jiří Žáček dokázal, že bestseller v poezii není protimluv. Umí rozesmát a dojmout, aniž se pitvoří a aniž přitom omezuje svůj svobodymilovný intelekt. Objevil familiérní styl, který má šarm a esprit a neupadá do pivní bodrosti. Získal si natolik srdce čtenářů, že mu projdou beztrestně pravdy, které by u jiného byly kvalifikovány přinejmenším jako svatokrádež v samoobsluze. Píše nenuceně až ležérně, neznamená to však malé zaujetí, nýbrž nadhled nad veškerým fanatismem. Sám sebe kdysi pojmenoval výstižným paradoxem realistický romantik. Jisté je, že dokázal rehabilitovat lidovost poezie. Ne že by mluvil „jménem lidu“, mluví za sebe sama – k lidem a jim z duše, naplno, s typicky národní mentalitou. Jeho pádné rytmy, substantivní rýmy a sentence jsou stvořeny pro zapamatování. Můžeš jimi okouzlit společnost, anebo si dodat odvahy, když jsi na dně. Žáčka nezajímá nic vykonstruovaného, éterického, žádná věčnost ani předehra zítřků, vychází prostě z všudypřítomných reálných situací, v kterých se ocitá kdokoli, umí je ale proměnit v metafory. Je skutečný profesionál v oboru, k němuž přišel z boku a odjinud. I on však trénoval. A zdá se mi, že na jedné z dosud neznámých velkoměstských tradic – na inženýrském folklóru, jaký osvěžuje studentské koleje technického směru. Z této nevypsané soutěže kupletů, častušek a bonmotů vyšel inženýr vodohospodář Jiří Žáček, aby svým bezpředsudečným způsobem vystihl srdečnou, neodvrácenou tvář našeho života, plnou dramat, anekdotických zvratů, point i ambivalencí, v nichž Češi dovedou nejen žít, ale i obstát, smát se a zpívat.
Jiří Žáček je český spisovatel, překladatel, básník, autor učebnic, sběratel a tvůrce aforismů. Narodil se 6. listopadu 1945 v Chomutově. Dětství prožil v Kadani-Prunéřově a v jihočeských Strakonicích. Vystudoval Střední průmyslovou školu stavební ve Volyni a stavební fakultu ČVUT v Praze . Po tříleté praxi na vodohospodářské správě v Benešově u Prahy se začal věnovat literatuře. Do roku 1991 pracoval jako redaktor nakladatelství Československý spisovatel, necelý půlrok v nakladatelství Carmen, v letech 1992–1994 v časopise Vlasta. Od té doby je spisovatelem na volné noze. V r. 2011 dostal v Bratislavě za své básnické dílo Cenu Jána Smreka a zařadil se tak k laureátům této prestižní slovenské ceny, jakými byli a jsou např. Tomas Tranströmer, Ludvík Kundera, G. Ajgi, R. Kunze, F. Mayröckerová nebo M. Matevski. Žije v Praze, je ženatý, má dvě děti , vnuka a dvě vnučky. Jeho básně někdy mají velmi blízko k aforismům, vyznačují se lehkostí a smyslem pro humor a parodii.
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem