Rudolf Slawitschek, původním příjmením Slavíček , byl pražský německý spisovatel. Jeho nejvýznamnějším románem je historický fantastický příběh Pražský dobrodruh, podivuhodná historie Hanuše Adama Löwenmachta , který poprvé vyšel v roce 1939. V češtině je jeho nejúspěšnějším dílem pohádkový příběh Anastázius Kočkorád, velký kouzelník který vyšel česky v letech 1942, 1943 a 1970 s ilustracemi Jiřího Trnky. Narodil se v rodině ingrosisty Václava Slavíčka a matky Alžběty, rozené Kollerové . Sestra Adéla zemřela před dosažením jednoho roku. Během univerzitních studií byl členem buršáckého spolku Saxonia. Vystudoval práva . Dne 29. dubna 1911 se v Českém Krumlově oženil s Margaretou Marií Müllerovu . Manželům Slavíčkovým se narodila 15. ledna 1912 dcera Margarethe . V roce 1916 utrpěl Rudolf Slawitschek vážný úraz při pádu pod vůz tramvaje. Český tisk informoval o tom, že mu bylo rozdrceno chodidlo a muselo být v nemocnici odstraněno. Slawitschek dostal protézu, která nahrazovala i kolenní kloub a pohyboval se nadále jen o berlích. První manželka Margareta Slavíčková, matka dcery Grety, zemřela na španělskou chřipku v roce 1919. Dne 6. listopadu 1923 se v Českých Budějovicích Rudolf Slawitschek znovu oženil s vdovou Margarethou Neubauerovou, rozenou Krebsovou . Ta s ním dožila až do jejich rozloučení v květnu 1945. V roce 1914 se stal docentem na nově zřízené německé akademii pro samosprávu v Děčíně. V té době již byl docentem státního a samosprávného práva na akademii v Děčíně-Libverdě. Občanským povoláním byl úředníkem císařské politické správy při Ze...