Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 308 |
Jazyky: | česky |
Překladatel: | Otakar Antoň Funda, Jaroslav Kohout, Jindřiška Chrástková, P... |
Vydání: | 1 |
ISBN: | 80-7021-010-9 |
Vydáno v: | Praha |
Náklad: | 12 000 ks |
Poznámka: | obálka Zbyněk Kočvar |
Vystaveno: | út 8. září 2020 14:53 |
Číslo položky: | 115206 |
I po letech, která uplynula od chvíle, kdy v noci ze 4. na 5. září 1965 se v Lambaréné uzavřel život Alberta Schweitzera, trvá zájem nových generací o jeho osobnost, dílo i osobní příklad. Zabývalo se jím nespočet prací odborných i populárních. Nicméně tu pro jeho poznání zůstává jako prvořadý a stále inspirativní pramen Schweitzerova vlastní tvorba. Objasňuje kořeny a vývoj jeho myšlení, názor na svět i životní rozhodnutí vydat se do vzdálené Afriky a sloužit tu potřebným a trpícím domorodým obyvatelům. Odtud vychází i koncepce této knihy. Po úvodních studiích věnovaných Schweitzerově životní dráze a tématům, jimiž se zabýval, přináší ve výboru jeho stěžejní díla, vycházející u nás většinou poprvé. Začíná autobiografickou vzpomínkou Z mého dětství a mládí, která svěžím způsobem osvětluje dobu, do níž se Schweitzer narodil, i vlivy, které se podílely na jeho orientaci. Již od studií na štrasburské univerzitě se zabýval palčivou otázkou úpadku evropských kulturních hodnot. Příčinu tohoto vývoje charakterizoval jako myšlenkovou krizi a cestu k nápravě spatřoval především v obnově kritického myšlení a ideálů pravé lidskosti. Z tohoto zorného úhlu volil témata i metodu svých prací religionistických, biblických a filozofických. V našem výboru jsou zastoupeny texty, v nichž se historickokritickou analýzou zabývá počátky křesťanství a jeho vztahem k světovým náboženstvím. Závěrečná část knihy je věnována filozofickým pracím o kultuře, etice a o zdroji etického jednání — nauce o úctě k životu, která je klíčem k Schweitzerově osobnosti i jeho myšlenkovému odkazu.
Albert Schweitzer byl francouzský protestantský teolog, misionář, filozof, etik, muzikolog , varhanní virtuóz a lékař. V roce 1952 obdržel Nobelovu cenu za mír za svůj altruismus, úctu k životu a neúnavnou humanitární práci, která pomohla uvést do života myšlenku bratrství mezi lidmi a národy. Schweitzer pocházel z Alsaska – prostoru, na který si od nepaměti dělaly nárok Francie i Německo. S tím souvisí i Schweitzerova rodná francouzština celoživotně poznamenaná alsaským německým dialektem. Alsasko v té době bylo součástí Německa a jeho obyvatelé měli německé občanství. Byl synem protestantského faráře, matka byla dcerou evangelického pastora. Měl hudební nadání a rodiče ho od dětství vedli k hudebnímu vzdělání. Už jako devítiletý hrával na varhany v místním kostele. V roce 1893 odmaturoval na střední škole v Mylhúzách a podle rodinné tradice šel studovat filozofii a teologii na univerzitách ve Štrasburku, Paříži a Berlíně. Při studiu se zdokonaloval ve hře na varhany a získal odborné znalosti o konstrukci těchto nástrojů. Stal se vynikajícím varhaníkem, interpretoval zejména dílo J. S. Bacha. Tomuto skladateli věnoval svou knihu s názvem J. S. Bach, le musicien poet , která byla vydána v roce 1905. Univerzitní studia úspěšně zakončil v roce 1900 a stal se kazatelem a vikářem v kostele sv. Mikuláše ve Štrasburku. Od roku byl 1902 soukromým docentem teologie na místní univerzitě a současně se stal ředitelem domova pro studenty Collegium Wilhelmitanum. Funkci zastával až do roku 1906. Jako teolog se zabýval Novým zákonem, zkoumáním Ježíšova života, mystikou apoštola Pavla i specifickým postavením křesťanství. V roce 1904 se rozhodl, že důkladně změní svůj život. Podnětem k tomu byl článek v časopise francouzsk...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem